Guy Bertil

Guy Bertil, narozen 11. ledna 1934 v Asnières, Hauts-de-Seine, Francie, zemřel 13. srpna 2022 v Quimperlé, Francie, byl francouzský filmový herec, který se prosadil především v 50. a 60. letech 20. století. Počátky kariéry a významné role Bertilova filmová kariéra začala v polovině 50. let, kdy debutoval ve filmu Diary of a Bad Girl (1956) režiséra Léonida Moguye. V tomto sociálním dramatu ztvárnil postavu Jeana-Pierra Dupré po boku herečky Anne Vernon, která za svůj výkon získala ocenění na sedmém Vichy Referendu. Film, který ve Velké Británii vyšel pod názvem The Width of the Pavement, pojednával o mladé dívce, která se kvůli chudobě a sociálnímu vyloučení dostává do světa prostituce. Bertil zde prokázal svůj herecký talent v menší, ale významné roli. Další filmová tvorba V roce 1957 se Guy Bertil objevil hned ve dvou filmech. V komedii C'est arrivé à 36 chandelles režiséra Henriho Diamant-Bergera ztvárnil roli Hughese, synovce ministryně. Film, který měl premiéru 16. října 1957, byl zajímavý tím, že se odehrával v zákulisí populární francouzské televizní show "36 chandelles" a vystupovalo v něm mnoho tehdejších hvězd francouzské hudební a komediální scény, včetně Charlese Treneta a Charlese Aznavoura. Ve stejném roce si Bertil zahrál také ve filmu The Ostrich Has Two Eggs (Les oeufs de l'autruche) režiséra Denyse de La Patellièra, kde ztvárnil postavu novináře. Tento snímek, natočený podle divadelní hry André Roussina, byl na svou dobu poměrně odvážnou komedií o otci, který zjistí, že jeden z jeho synů je homosexuál a druhý je "gigolo" japonské hraběnky. Vrchol kariéry Jednou z Bertilových nejvýznamnějších rolí byla postava mladého novomanžela ve filmu Please, Not Now! (La Bride sur le cou) z roku 1961. Tento komediální snímek režírovaný Rogerem Vadimem, bývalým manželem hlavní hvězdy Brigitte Bardot, vyvolal ve své době kontroverze kvůli "nahé" taneční scéně, ve které Bardot měla na sobě tělové punčochy. Film byl typickým lehkým francouzským komediálním snímkem své doby, který těžil především z přítomnosti Bardot v hlavní roli. Bertil zde prokázal svůj komediální talent a schopnost obstát po boku tehdejší největší francouzské filmové hvězdy. Guy Bertil pokračoval v herecké kariéře i v následujících desetiletích, i když již v méně výrazných rolích. Jeho filmografie čítá celkem 14 filmů, přičemž poslední snímek, ve kterém se objevil, byl Garden of Beauty z roku 1975. Přestože nepatřil mezi nejznámější francouzské herce své generace, jeho role v několika významných filmech 50. a 60. let z něj činí zajímavou osobnost francouzské kinematografie té doby.