Jackie Basehart (11. října 1951 – 16. května 2015) byl americko-italský herec, narozený v Santa Monice v Kalifornii. Byl synem známého amerického herce Richarda Baseharta a italské herečky Valentiny Cortese, kteří se seznámili při společném natáčení filmu.
Počátky kariéry a úspěch v italské kinematografii
Jackie Basehart se prosadil především v italské kinematografii, kde byl v období od poloviny 70. let do počátku 80. let jedním z nejvyhledávanějších mladých herců. Přestože se objevoval převážně ve vedlejších rolích, dokázal si vybudovat solidní filmografii. Jeho herecká kariéra začala v polovině 70. let, kdy se objevil ve filmu La linea del fiume (1976), kde ztvárnil postavu Owena. Ve stejném roce si zahrál také v romantickém dramatu Mimì Bluette... fiore del mio giardino (1976) v roli Davida Rosse.
Významné filmové role
Mezi jeho nejznámější filmové role patří postava Corsaro Rosso (Červeného korzára) v dobrodružném snímku The Black Corsair (1976) režiséra Sergia Sollimy. Film vypráví příběh Emilia di Roccabruny, který se stává korzárem ve španělských vodách a je hnán touhou po pomstě proti vévodovi Van Guldovi, guvernérovi Maracaiba, jenž zabil jeho bratry. V roce 1978 si Jackie Basehart zahrál postavu Berleho ve válečném filmu The Inglorious Bastards režiséra Enza G. Castellariho. Tento snímek, který později inspiroval Quentina Tarantina k vytvoření filmu Inglourious Basterds (2009), vypráví příběh skupiny amerických vojáků, kteří jsou během druhé světové války posláni na speciální misi. V 80. letech pokračoval v herecké kariéře rolemi ve filmech jako The Iron Hand of the Mafia (1980), kde ztvárnil postavu Tonyho, a v komedii Sesso e volentieri (1982), kde si zahrál prince. Následovaly role ve filmech Viuuulentemente mia (1982) jako Frank Lovejoy a v The Odd Squad (1983) jako vojín Kirk Jones.
Pozdější kariéra a poslední role
V 90. letech se Jackie Basehart objevil v televizním miniseriálu The Return of Sandokan (1996), kde ztvárnil postavu Sira Burtona. Jeho poslední filmovou rolí byla postava hraběte Bernardiniho v oceňovaném filmu Tea with Mussolini (1999) režiséra Franca Zeffirelliho. Tento částečně autobiografický komediálně-dramatický válečný film vypráví příběh mladého italského chlapce, o kterého se stará skupina britských a amerických žen žijících v Itálii před a během druhé světové války. Film získal cenu BAFTA za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli pro Maggie Smith.
Osobní život a odkaz
Jackie Basehart byl znám nejen pro svůj herecký talent, ale v italských médiích byl často diskutován i pro svůj bouřlivý osobní život. Italské bulvární časopisy ho v době jeho největší slávy označovaly za člověka s "géniem a nerozvážností". Byl ženatý s Tatianou Basehartovou a v 80. letech měl dlouhodobý vztah s modelkou a herečkou Antonií Dell'Atte. V pozdějších letech života trpěl vzácným onemocněním - progresivní supranukleární paralýzou (PSP), která postupně způsobovala potíže s polykáním, obezitu a postupné ochrnutí. Jackie Basehart zemřel 16. května 2015 ve svém domě v Miláně ve věku 63 let, přičemž přežil svou matku.