Martine Bartlett (24. dubna 1925 – 5. dubna 2006) byla americká herečka, která se proslavila svými výraznými rolemi ve filmu, televizi a na divadelních prknech. Narodila se v St. Louis ve státě Missouri jako prostřední ze tří dětí George Daniela Bartletta, právníka, a jeho manželky Martine (rozené Fons).
Vzdělání a divadelní začátky
Martine Bartlett absolvovala John Burroughs School a Washington University. Svou hereckou kariéru zahájila v rodném St. Louis, kde působila v místních divadelních souborech jako St. Louis Community Playhouse, Rooftop Players a staré divadlo Empress Theater. Později získala magisterský titul na Graduate Drama School na Yale. Její broadwayský debut přišel v roce 1950, kdy ztvárnila obyvatelku města ve hře The Devil's Disciple. O rok později byla součástí hereckého souboru v inscenaci Saint Joan s Utou Hagen v hlavní roli. V roce 1957 se vrátila na Broadway, kde hrála roli Loreeny Lovejoy v díle Carson McCullersové The Square Root of Wonderful s Anne Baxter v hlavní roli. V roce 1959 se objevila jako laskavá teta Nonnie v původní broadwayské produkci hry Tennessee Williamse Sweet Bird of Youth. V této inscenaci účinkovala po boku Paula Newmana v letech 1959 a 1960.
Filmová kariéra
Její filmový debut přišel v roce 1961, kdy ztvárnila učitelku angličtiny slečnu Metcalfovou ve filmu Splendor in the Grass (Tráva je zelená všude) s Natalie Wood a Warrenem Beattym v hlavních rolích. Mezi další filmy, ve kterých se objevila, patří The Prize (1963) s Paulem Newmanem a Edwardem G. Robinsonem a komedie Lord Love a Duck (1966) s Roddym McDowellem. V roce 1968 ztvárnila Almu Mulloy, první oběť sériového vraha, kterého hrál Rod Steiger ve filmu No Way to Treat a Lady. Zahrála si také bludnou prostitutku Sadie ve filmu Fuzz (1972) a matku Raquel Welch (a babičku Jodie Foster) ve filmu Kansas City Bomber (1972). V pozdější fázi své kariéry pokračovala v herectví v dramatickém dobrodružném filmu Paula Le Mata Aloha, Bobby And Rose (1975).
Televizní tvorba
Její první televizní vystoupení bylo v epizodě pořadu Robert Montgomery Presents s názvem The Man Who Vanished (1956). Mezi její další televizní role patří epizody v seriálech The Twilight Zone, The Fugitive, Dr. Kildare, The Virginian, Kojak, Cannon, Mission: Impossible a Quincy, M.E. V roce 1964 byla nominována na cenu Emmy za vynikající výkon ve vedlejší roli za svůj výkon v epizodě seriálu Arrest and Trial (Journey Into Darkness, 1963).
Vrchol kariéry a nezapomenutelné role
Bartlett ztvárnila "Tajnou manželku", sebepoškozující se duševně nemocnou pacientku, ve filmu I Never Promised You a Rose Garden (1977). V televizním miniseriálu NBC Sybil (1976) hrála Hattie Dorsett, psychotickou matku Sybil, která se objevuje ve flashbacích, kde týrá a mučí velmi mladou Sybil (kterou hrála Natasha Ryan), za což sklidila uznání za svůj výkon. Jako celoživotní členka The Actors Studio je Bartlett nejlépe zapamatována, i když ne podle jména, právě za svůj mrazivý výkon jako Hattie Dorsett, vážně narušená, násilnická matka titulní postavy Sally Field ve filmu Sybil. V tomto televizním filmu z roku 1976 ztvárnila roli Hattie, matky titulní postavy Sally Field, která trpěla mnohočetnou poruchou osobnosti. Za svůj nezapomenutelný, mrazivý portrét Sybiliny pokřivené matky si zaslouží uznání.
Závěr kariéry a odkaz
Své poslední známé vystoupení měla v epizodě televizního seriálu Remington Steele (1983). Martine Bartlett zemřela 5. dubna 2006 v Tempe v Arizoně ve věku 80 let. Je pohřbena na hřbitově Calvary Cemetery v St. Louis v Missouri. Zemřela na selhání ledvin a chronickou obstrukční plicní nemoc. Martine Bartlett byla absolventkou John Burroughs School a Washington University. Její herecký odkaz spočívá především v intenzitě a autenticitě, s jakou dokázala ztvárnit psychologicky složité postavy, což jí zajistilo trvalé místo v historii amerického filmu a televize.