Ivor Barnard

Ivor Barnard, narozen 13. června 1887 v Londýně, Anglie, zemřel 30. června 1953 tamtéž, byl anglický divadelní, rozhlasový a filmový herec. Proslul především jako charakterní herec s výrazným talentem pro ztvárnění nervózních, podivínských a záporných postav. Divadelní kariéra Ivor Barnard patřil mezi zakládající členy Birmingham Repertory Theatre, kde se proslavil zejména svým ztvárněním Shylocka v Shakespearově Kupci benátském a Calibana v Bouři. Jeho divadelní kariéra zahrnovala také významné londýnské produkce, včetně role Vodního krysy v prvním londýnském uvedení hry A. A. Milneho Toad of Toad Hall. V roce 1929 vystupoval jako Blanquet ve hře Bird in Hand v Morosco Theatre v New Yorku po úspěšném uvedení v londýnském West Endu, kde v inscenaci účinkoval také mladý Laurence Olivier. Tato role byla speciálně napsána pro Barnarda dramatikem Johnem Drinkwaterem, což svědčí o jeho uznávané pozici v divadelním světě. Filmová kariéra Během své dlouhé filmové kariéry se Ivor Barnard objevil ve více než 80 filmech mezi lety 1921 a 1953. Jeho štíhlá postava, výrazné rysy a schopnost ztvárnit nervózní, podivínské nebo zákeřné typy z něj učinily vyhledávaného charakterního herce britské kinematografie. Mezi jeho významné filmové role patří účinkování v Hitchcockově snímku The 39 Steps z roku 1935. V roce 1943 ztvárnil výpravčího ve válečném filmu Undercover produkovaném studiem Ealing. Zvláště pozoruhodné bylo jeho ztvárnění postavy Wemmicka v adaptaci Dickensova románu Great Expectations (1946) režiséra Davida Leana a role předsedy chudobince v Leanově filmu Oliver Twist (1948). Jedním z jeho posledních filmových vystoupení byla role vraha majora Jacka Rosse v John Hustonově snímku Beat the Devil (1953) s Humphrey Bogartem a Peterem Lorrem. Beat the Devil byl zároveň Barnardovým posledním filmem, přičemž herec zemřel ještě před jeho uvedením do kin. V tomto filmu dostal Barnard příležitost předvést svůj herecký talent v několika výrazných scénách. Jako major Jack Ross, irský bývalý armádní důstojník, který slouží jako "svalovec" pro hlavního padoucha (ztvárněného Robertem Morleym), exceloval ve své krátké, ale působivé roli. V jedné z nejpamátnějších scén pronáší rychlý monolog v baru, kde lamentuje nad pádem Hitlera a Mussoliniho a tvrdí, že má "tajné informace" o tom, jak ve skutečnosti funguje svět. Herecký styl a významné role Ivor Barnard byl charakterizován jako štíhlý, tmavovlasý britský herec s rysy, které mohly působit plachým, vystrašeným nebo jednoduše zlověstným dojmem. Byl ideálně obsazen jako Wemmick ve filmu Great Expectations a podílel se na mnoha nejlepších britských filmech období 1938-1948. Těsně před svou smrtí ho režisér John Huston obsadil jako jednoho ze svých "nákladu groteskních postav" - důstojného společníka pro Petera Lorra a Roberta Morleyho - ve filmu Beat the Devil. Barnard vynikal ve ztvárnění nervózních, roztřesených mužíčků nebo zákeřných, podlých typů. Na vrcholu svých hereckých schopností byl při ztvárnění Wemmicka ve filmu Great Expectations (1946) a nepříjemného majora Rosse v Hustonově snímku Beat the Devil (1953). Další významné filmy Mezi další významné filmy, ve kterých Ivor Barnard účinkoval, patří The Good Companions (1933), kde ztvárnil postavu Erica Tipsteada po boku Jessie Matthews, Johna Gielguda a Edmunda Gwenna. Jeho filmografie zahrnuje také snímky jako The Importance of Being Earnest, Pygmalion, The Skin Game a The Queen of Spades. Osobní život Ivor Barnard byl ženatý s Estelle Van Geuns. Byl otcem Pamely Barnard a Johna Barnarda a dědečkem Davida Munra a Tima Munra. Ivor Barnard zemřel 30. června 1953 v Londýně ve věku 66 let, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví jak na divadelních prknech, tak ve filmu. Jeho schopnost ztvárnit nezapomenutelné charakterní role z něj učinila jednoho z nejvýraznějších britských herců své generace.