Margaret Bannerman

Margaret Bannerman (15. prosince 1896, Toronto, Ontario, Kanada – 25. dubna 1976, Englewood, New Jersey, USA) byla kanadská herečka, která se proslavila především svou prací v britském divadle a filmu. Raný život a vzdělání Margaret Bannerman, vlastním jménem Marguerite Grand, se narodila v Torontu rodičům Charlesovi Grandovi a Margaret Hurstové. Vzdělání získala na Bishop Strachan School v Torontu a následně na Mount Saint Vincent Academy v Halifaxu. Na počátku první světové války se s rodinou přestěhovala do Anglie, kde v roce 1915 zahájila svou profesionální divadelní kariéru v Charlot's Revue po boku Gertrude Lawrence. Divadelní kariéra Margaret Bannerman se rychle etablovala jako významná divadelní herečka specializující se na revue a lehké komedie. Vrcholem její divadelní kariéry bylo ztvárnění role Lady George Graystone v Maughamově hře Our Betters, která se dočkala 548 představení v londýnském Globe Theatre. Během první světové války se stala oblíbenkyní vojáků, její fotografie pravidelně zdobily stránky Canadian Daily Record, speciálních novin distribuovaných kanadským vojákům sloužícím v Evropě. V roce 1928 podnikla úspěšné roční turné po Austrálii, které upevnilo její mezinárodní renomé. Filmová kariéra Bannerman debutovala ve filmu v roce 1917 a během éry němého filmu se objevila v několika britských snímcích. Mezi její první filmy patřily The Gay Lord Quex (1917), Mary Girl (1917), Justice (1917), Flames (1917) a Hindle Wakes (1918). Ve dvacátých letech účinkovala pouze ve dvou filmech - Lady Audley's Secret (1920) a The Grass Orphan (1922), zatímco se soustředila především na svou úspěšnou divadelní kariéru. Ve třicátých letech se její filmografie rozšířila o tituly jako Lily Christine, Two White Arms, Over the Garden Wall, The Great Defender, I Give My Heart a operetu The Loves of Madame Dubarry. Po druhé světové válce se objevila v několika významných hollywoodských produkcích, především v komedii Cluny Brown (1946), kde ztvárnila roli Lady Alice Carmel po boku Charlese Boyera a Jennifer Jones. Tento film, režírovaný Ernstem Lubitschem, byl satirou na britskou vyšší společnost. Bannerman zde excelovala v roli neochvějné aristokratky, jejíž smysl pro pořádek ji nikdy neopouští. Dalším jejím poválečným filmem byl The Homestretch s Cornelem Wildem a Maureen O'Harou. Návrat do Kanady a pozdější kariéra Její pokus prosadit se v americkém filmu ve třicátých letech nebyl příliš úspěšný, a tak se vrátila k divadelní práci ve své rodné zemi. První profesionální angažmá v Kanadě získala jako Lady George ve hře Our Betters v Royal Alexandra Theatre v roce 1940. Do Toronta se vrátila podruhé v listopadu 1963, kdy hrála roli paní Higginsové v severoamerické turné produkci My Fair Lady. Poté odešla do hereckého domova v Englewoodu v New Jersey, kde se až do své smrti v roce 1976 věnovala svému celoživotnímu zájmu o nábytek a starožitnosti. Osobní život Margaret Bannerman byla dvakrát vdaná - za londýnského producenta Anthonyho Prinsepa a herce Pata Somerseta. Její talent byl dokonale uzpůsoben pro lehkou zábavu a komedie, kde mohla naplno využít svůj přirozený šarm a eleganci.