Alfred Baillou (1. března 1915, Saint-Georges-de-Didonne, Francie – 17. února 1983, Ris-Orangis, Francie) byl francouzský herec, který se díky svému charakteristickému vzhledu – byl bosý a trpěl formou nanismu – specializoval především na role tajemných a znepokojivých postav.
Počátky kariéry
Svou hereckou dráhu zahájil Alfred Baillou již na konci 30. let, kdy debutoval ve filmu Cavalcade d'amour (1939) režiséra Raymonda Bernarda, kde ztvárnil menší roli komedianta. Ve stejném roce se objevil také ve snímku Café du port (1940) režiséra Jeana Chouxe, kde hrál postavu malého hrbáče. Tyto první role předznamenaly jeho budoucí hereckou kariéru, v níž často ztvárňoval fyzicky deformované či jinak neobvyklé postavy.
Filmová kariéra
V průběhu své více než čtyřicetileté kariéry se Alfred Baillou objevil v řadě filmů různých žánrů. Mezi jeho nejvýznamnější role patří postava Johanna Wolfganga von Goetheho ve filmu Steppenwolf (1974) režiséra Freda Hainese. Tento snímek, natočený podle slavného románu Hermanna Hesseho, vypráví příběh Harryho Hallera, muže rozpolceného mezi svou lidskou a zvířecí přirozeností. Baillou zde ztvárnil postavu slavného německého básníka, která se objevuje v halucinačních sekvencích hlavního hrdiny.
Významnou roli si zahrál také ve filmu Girl Slaves of Morgana Le Fay (1971) režiséra Bruna Gantillona, kde ztvárnil postavu Gurtha, trpaslíka sloužícího tajemné čarodějnici Morganě Le Fay. Tento erotický hororový snímek, který se odehrává na tajemném hradě plném mladých žen, se stal kultovním dílem francouzské kinematografie.
V roce 1978 se objevil v experimentálním filmu L'Hypothèse du tableau volé režiséra Raoula Ruize, který byl inspirován dílem spisovatele Pierra Klossowského. Tento nekonvenční snímek, který kombinuje prvky dokumentu a fikce, byl velmi ceněn filmovými kritiky a představoval jeden z vrcholů francouzské avantgardní kinematografie 70. let.
Televizní tvorba
Kromě filmů se Alfred Baillou významně uplatnil i v televizní tvorbě. Výraznou stopu zanechal v populárním francouzském seriálu Les brigades du Tigre (1974), kde se objevil v několika epizodách jako prodavač novin. Tento seriál, odehrávající se v období před první světovou válkou, sledoval osudy speciální policejní jednotky vytvořené na popud Georgese Clemenceaua.
Baillou se objevil také v dalších televizních projektech, jako byly La caméra explore le temps (1961) nebo Thierry la Fronde (1961), kde ztvárnil menší, ale charakteristické role.
Mezinárodní filmy
V průběhu své kariéry se Alfred Baillou objevil i v několika mezinárodních produkcích. Jednou z jeho prvních rolí v hollywoodském filmu byla malá role křesťanského vězně v aréně ve velkofilmu Quo Vadis (1951) režiséra Mervyna LeRoye. Tento epický historický snímek s Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou v hlavních rolích patřil ve své době k nejnákladnějším filmovým produkcím.
Pozdní kariéra
V pozdějších letech své kariéry spolupracoval Alfred Baillou s kontroverzním španělským režisérem Jessem Francem, pro kterého natočil několik filmů včetně erotické komedie Les Chatouilleuses (1974), kde ztvárnil roli strážce kláštera. Svou filmovou kariéru zakončil na počátku 80. let, kdy se objevil v krátkém filmu L'Antichambre (1980) režiséra Michela Bienvenu.
Alfred Baillou zemřel 17. února 1983 ve věku nedožitých 68 let. Přestože nikdy nepatřil mezi herecké hvězdy první velikosti, díky svému charakteristickému vzhledu a schopnosti ztvárnit neobvyklé postavy se stal nezapomenutelnou součástí francouzské kinematografie druhé poloviny 20. století.