Tito Arevalo

Tito Arevalo (29. března 1911, Tondo, Manila, Filipíny – 4. prosince 2000, Filipíny), vlastním jménem Eustacio Ylagan, byl významný filipínský hudební skladatel, hudebník, dirigent, herec a scenárista. Jeho všestranný umělecký talent a přínos filipínské kinematografii z něj učinily jednu z klíčových osobností filipínského filmového průmyslu 20. století. Počátky kariéry Tito Arevalo vyrůstal v Tondo, části hlavního města Manily. Svou hudební kariéru zahájil ve 20. letech 20. století jako člen jazzové skupiny The Philippine Masters, kde mohl rozvíjet svůj hudební talent. Jeho filmový debut se uskutečnil v roce 1934 ve snímku Dasalang Pilak, čímž započala jeho dlouhá a úspěšná kariéra v zábavním průmyslu, která trvala více než šest desetiletí. Filmová hudba a ocenění Arevalo se proslavil především jako skladatel filmové hudby, kde dosáhl mimořádných úspěchů. Za svou práci získal prestižní ocenění Maria Clara Award za nejlepší hudbu k filmu Diego Silang (1951). Jeho největší úspěchy však přišly v 60. a 70. letech, kdy obdržel čtyři ceny FAMAS (filipínská obdoba Oscarů) za hudbu k filmům Huwag Mo Akong Limutin (1960), Noli me tángere (1961), El filibusterismo (1962) a Lilet (1971). Všechny tyto filmy režíroval Gerardo de Leon a získaly ocenění za nejlepší film. Spolupráce s Gerardem de Leonem Zvláště významná byla Arevalova spolupráce s režisérem Gerardem de Leonem, který byl jeho příbuzným. Společně vytvořili několik klasických děl filipínské kinematografie. Filmy Noli me tángere a El filibusterismo, adaptace románů národního hrdiny José Rizala, patří mezi nejvýznamnější díla filipínské filmové historie. Arevalo svou hudbou dokázal podtrhnout dramatické momenty těchto historických příběhů a přispěl k jejich umělecké hodnotě. Další filmová tvorba Mezi další významné filmy, pro které Arevalo komponoval hudbu, patří Juan Tamad Goes to Congress. Kromě skládání hudby se také objevil jako herec v několika filmech, včetně snímků Anak Dalita a Sa Paanan ng Bundok. Jeho všestrannost a schopnost působit v různých rolích filmového průmyslu z něj učinily respektovanou osobnost filipínské kultury. Rodinný život a umělecký odkaz Tito Arevalo byl ženatý s Guadalupe Francisco Ylagan, s níž měl tři děti: Coru Ylagan Evangelista, Deannu Ylagan Rathbun a Roberta Arevala, který se později stal známým hercem. Byl také strýcem herců Jaye Ilagana a Liberty Ilagan. Jeho rodinné vazby s dalšími významnými osobnostmi filipínského filmového průmyslu, včetně režiséra Gerarda de Leona, přispěly k vytvoření významné umělecké dynastie. Vojenská služba Kromě své umělecké kariéry byl Arevalo také veteránem druhé světové války, kdy sloužil ve filipínském armádním signálním sboru, což dokládá jeho vlastenectví a oddanost své zemi. Odkaz Tito Arevalo zanechal nesmazatelnou stopu ve filipínské filmové hudbě. Jeho schopnost kombinovat tradiční filipínské hudební prvky se západními vlivy pomohla definovat zvukovou podobu klasické éry filipínské kinematografie. Jeho hudba k filmům Noli me tángere a El filibusterismo zůstává důležitou součástí kulturního dědictví Filipín. Zemřel 4. prosince 2000 ve věku 89 let, zanechávaje za sebou bohatý umělecký odkaz, který inspiruje další generace filipínských hudebníků a filmařů.