Pinuccio Ardia

Pinuccio Ardia, narozen 21. srpna 1914 v Neapoli, Itálie, zemřel 15. února 1994 v Římě, byl italský filmový herec. Narodil se jako Rodolfo Ardia, ale ve své herecké kariéře používal umělecké jméno Pinuccio Ardia. Začátky kariéry Ardia vstoupil do filmového průmyslu relativně pozdě, až v polovině 60. let. Okamžitý úspěch zaznamenal v roce 1966, kdy ztvárnil komickou postavu přepracovaného zloděje s přezdívkou "Baron" ve filmu režiséra Dina Risiho The Treasure of San Gennaro (Operazione San Gennaro). V tomto filmu, který vypráví příběh o pokusu ukrást poklad patrona Neapole, ztvárnil jednu z nezapomenutelných postav - "barona", jediného muže, který má srdce na pravé straně. Film získal stříbrnou cenu na 5. Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě a pojednává o skupině amerických zločinců, kteří přijíždějí do Neapole ukrást posvátné poklady tamního patrona a najímají si na pomoc místní mafii. Spaghetti westerny Během své filmové kariéry se Ardia objevil v devíti euro-westernech, od snímku El Cisco z roku 1966 s Williamem Bergerem až po The Drummer of Vengeance z roku 1971 s Ty Hardinem. Nejvíce je pravděpodobně zapamatován pro svou roli Seven Dollars po boku Gianniho Garka ve filmu $10,000 Blood Money z roku 1967. Tento film byl jedním z neoficiálních pokračování slavného westernu Django a měl pracovní název "7 dollari su Django". V roce 1968 se objevil ve filmu Django, Prepare a Coffin (Preparati la bara!), alternativně nazývaném Viva Django, který režíroval Ferdinando Baldi. Film produkoval Manolo Bolognini, který produkoval i původní film Sergia Corbucciho. V hlavní roli se představil Terence Hill v titulní roli, kterou předtím ztvárnil Franco Nero. Dalším významným westernem v jeho filmografii byl Rita of the West (1967), kde hrála Rita Pavone postavu Little Rity, nejtvrdší ženy a jedné z nejrychlejších pistolnic na Západě. Ardia zde ztvárnil postavu Jesseho, barmana. Pozdější kariéra Navzdory účasti v mnoha filmech během 60. a 70. let se Ardiovi nepodařilo zopakovat svůj počáteční úspěch a hrál především menší role. Dokázal si však zajistit stálou práci v průmyslu přijímáním malých rolí ve filmech a televizi, někdy pod jménem Joel Hardy. Objevil se také v několika televizních dramatech, včetně "Napoli 1860 - La fine dei Borboni" (1970) režiséra Alessandra Blasettiho, "Storie della camorra" (1978) Paula Gazzary a "Il furto della Gioconda" režiséra Renata Castellaniho. Ardia pokračoval v herecké kariéře až do roku 1990, kdy odešel do důchodu. Zemřel 15. února 1994 v Římě ve věku 79 let. Mezi další významné filmy v jeho filmografii patří Io non protesto, io amo (1967), Donne... botte e bersaglieri (1968), Basta guardarla (1970), Paolo Barca, maestro elementare, praticamente nudista, Arizona Colt Returns, The Virgo, the Taurus and the Capricorn, Man Only Cries for Love, Bandits: Love and Liberty, Operation San Pietro, La più bella coppia del mondo, Occhio Alla Vedova! a Littlefoot the Policeman.