Stefano Antonucci

Stefano Antonucci, narozen 12. října 1948 v Římě, Itálie, je italský herec, komik a spisovatel. Během své více než čtyřicetileté kariéry se stal jedním z nejvýraznějších charakterních herců italské kinematografie. Počátky kariéry Antonucci začal svou hereckou dráhu v 80. letech, kdy se objevil po boku Nina Frassicy v populárních skečích pořadu Radio anghe noi režiséra Renza Arboreho. Jeho výrazný herecký projev a charakteristické pronikavé oči mu pomohly vybudovat si pověst spolehlivého charakterního herce, který dokáže ztvárnit širokou škálu postav od kněží přes policisty až po holiče či veterináře. Filmová kariéra V průběhu let Stefano Antonucci spolupracoval s mnoha významnými italskými komiky a režiséry. Hrál po boku takových hvězd jako Renato Pozzetto, Massimo Boldi, Christian De Sica, Roberto Benigni, Diego Abatantuono a Paolo Villaggio. Jeho filmografie zahrnuje desítky titulů, přičemž k jeho nejvýznamnějším patří La cena (1998), režírovaný Ettorem Scolou, kde ztvárnil postavu Battifondiho. Za tento výkon byl v roce 1999 oceněn jako nejlepší herec ve vedlejší roli na prestižním italském filmovém ocenění Nastri d'Argento. Spolupráce s významnými režiséry Antonucci se během své kariéry objevil v mnoha komediích, které patří k typickým italským vánočním filmům, tzv. cinepanettone. Mezi ně patří A spasso nel tempo (1996) režiséra Carla Vanziny, kde hrál po boku Christiana De Sicy a Massima Boldiho. Film vypráví příběh dvou Italů, kteří se při návštěvě Universal Studios v Hollywoodu dostanou do skutečného stroje času a ztratí se v různých historických obdobích. V roce 1999 se objevil ve sportovní komedii Tifosi režiséra Neriho Parentiho, kde ztvárnil roli fotbalového hráče. Film se skládá ze čtyř segmentů zaměřených na fanoušky různých italských fotbalových klubů a jejich příběhy. Pozdější kariéra V novém tisíciletí Antonucci pokračoval v aktivní herecké kariéře. Účinkoval v dokumentárním filmu Vajont: Una tragedia italiana (2015), který se zabýval politickými důsledky tragédie přehrady Vajont z roku 1963. V roce 2015 se objevil v komedii Vacanze ai Caraibi režiséra Neriho Parentiho, kde ztvárnil roli portýra v příběhu tří propletených komediálních epizod odehrávajících se v Karibiku. Současná tvorba V roce 2025 se Stefano Antonucci objevil v dramatu Discesa libera režiséra Sandra Torelly, kde ztvárnil postavu Maria. Film vypráví příběh mladého herce Manuela, který po kontroverzní kariérní epizodě začne pracovat jako pečovatel o starého profesora Vittoria trpícího Alzheimerovou chorobou. Snímek je součástí projektu Rete Prevenzione Alzheimer nadace Rosa e Giovanni Melchiorri a snaží se zvýšit povědomí o této nemoci. Charakteristika tvorby Stefano Antonucci je známý svou schopností ztvárnit různorodé charaktery, často v komediálním žánru. Jeho herecký styl je charakteristický výraznou mimikou a schopností přizpůsobit se různým typům rolí. Přestože často hraje vedlejší role, dokáže jim dodat nezaměnitelný charakter a autenticitu. Během své dlouhé kariéry se stal jednou z rozpoznatelných tváří italské kinematografie, zejména v žánru komedie. Antonucci je příkladem herce, který dokázal udržet svou kariéru aktivní po několik desetiletí, přizpůsobovat se měnícím se trendům v italské kinematografii a spolupracovat s různými generacemi filmových tvůrců.