Dusan Antonijevic

Dusan Antonijevic (13. prosince 1912, Bělehrad, Srbsko – 10. července 1986, Bělehrad, Jugoslávie) byl srbský herec, který se během své kariéry objevil v několika významných jugoslávských a mezinárodních filmových produkcích. Raná kariéra a první filmové role Dusan Antonijevic se narodil v Bělehradě a byl synem Jovana Antonijevice-Djeda. O jeho raném životě a vzdělání se dochovalo jen málo informací. Do filmového průmyslu vstoupil v 50. letech 20. století, kdy jugoslávská kinematografie začínala nabírat na síle. Jeho herecká kariéra se rozvíjela v době, kdy jugoslávský film procházel významným uměleckým vývojem. Významné filmové role Jednou z jeho nejznámějších rolí byla účast ve filmu Man Is Not a Bird (Čovek nije ptica) z roku 1965, režírovaném Dušanem Makavejevem. Tento film, který byl režisérovým celovečerním debutem, je považován za významné dílo jugoslávské kinematografie. Snímek se odehrává v hornickém městě a sleduje příběh inženýra, který přijíždí dohlížet na měděný důl, a jeho vztah s mladou kadeřnicí. Film byl oceňován pro svůj experimentální přístup a sociální komentář. V roce 1966 se Antonijevic objevil v mezinárodní produkci Kommissar X - Jagd auf Unbekannt (Kiss Kiss, Kill Kill), což byl špionážní thriller v bondovském stylu režírovaný Gianfrancem Parolinim. Film sleduje soukromého detektiva Jo Walkera a policejního kapitána Toma Rowlanda při vyšetřování zmizení jaderného fyzika a vražd několika podnikatelů. Významnou roli ztvárnil také ve filmu Winnetou: The Desperado Trail (Winnetou – 3. Teil) z roku 1965, kde hrál náčelníka indiánského kmene White Buffalo. Tento západní film byl součástí populární série založené na románech Karla Maye a sledoval příběh apačského náčelníka Winnetoua a jeho přítele Old Shatterhanda v boji proti desperátům, kteří se snaží narušit přátelství mezi bělochy a indiány. Televizní tvorba a pozdější kariéra V roce 1967 se Antonijevic objevil v televizním seriálu Parnicari, kde ztvárnil postavu houslisty. Tento komediální seriál byl vysílán v letech 1967-1968 a patřil k oblíbeným televizním pořadům své doby. V pozdější fázi své kariéry účinkoval ve válečném filmu Bosko Buha (1978), který byl založen na skutečném příběhu skupiny dětí, které se po ztrátě svých rodin během druhé světové války připojily k jugoslávským partyzánům. Film režíroval Branko Bauer a sledoval osudy mladých bojovníků, mezi nimiž Bosko Buha proslul svou dovedností v ničení nepřátelských bunkrů. Antonijevic se také objevil ve filmu Maiden Bridge (Devojački most) z roku 1976, režírovaném Miomirem Stamenkovicem. Film se odehrává během druhé světové války a zobrazuje místo výměny německých zajatců a partyzánů zajatých Němci. Osobní život a odkaz Dusan Antonijevic byl ženatý s Dusankou-Dudou Antonijevicovou, která zemřela 26. září 1984. Sám Dusan Antonijevic zemřel 10. července 1986 v Bělehradě ve věku 73 let. Přestože nebyl hlavní hvězdou jugoslávské kinematografie, jeho účast v několika významných filmech, včetně mezinárodních koprodukcí, z něj činí důležitou součást filmové historie bývalé Jugoslávie. Jeho herecký odkaz zůstává zachován především díky jeho rolím ve filmech, které jsou dnes považovány za klasická díla jugoslávské kinematografie.