?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Aleksei Ananishnov: Filmy a seriály

  • Matka a syn
    Matka a syn (1997)
    FilmRole: Son

    Vážně nemocná matka pomalu umírá v péči svého dospělého syna. Kromě nich dvou není ve filmu jediný další člověk. Vzájemně se milují tak intenzivní láskou, že je až fyzicky citelná, a prožívají obavy ze vzájemné ztráty. Kromě nich je tu jen prázdný dům, ztracený v liduprázdné krajině. Okolní příroda se všemi barvami, tvary a zvuky se však zdá být plnohodnotným hrdinou filmu, zastupujíc tu symbolicky princip samotné a všudypřítomné Matky Přírody. Matka i syn s ní vedou němý, intuitivní dialog a ačkoliv je pro ně těžké se smířit s příchodem smrti, postupně pochopí, že možná je ještě naděje v dimenzích, které přesahují pozemský život člověka.

    Křehký příběh o hlubokém poutu, které spojuje matku s jejím dítětem, se odehrává v odlehlém venkovském domě uprostřed zelených luk a lesů. Na tomto opuštěném místě se mladý muž láskyplně stará o svou umírající matku. S tichou samozřejmostí jí vrací něhu a péči, jako kdyby se staral o malé a bezvládné dítě. Matka se synem téměř beze slov vzpomínají na lepší časy a vzájemně si dodávají odvahu před odloučením, jehož nevyhnutelnost si oba uvědomují. Režisér Alexander Sokurov prostřednictvím sugestivních poetických obrazů zachytil intimitu vztahu matky a syna i smutek ze smrti nejbližšího člověka. Při kompozicích široké krajiny se inspiroval malířskými plátny, mezi jinými i metafyzickými krajinami německého romantického malíře Caspara Davida Friedricha. Spolu s působivým využíváním zvukové stopy se mu podařilo vytvořit elegickou meditaci, která scitlivuje smysly diváka pro obrazy a zvuky života, přírody, mezilidských vztahů i smrti. Na MFF Berlinale film získal Cenu ekumenické poroty, na MFF v Moskvě Zvláštní cenu poroty, Cenu Andreje Tarkovského a Cenu FIPRESCI. Alexander Sokurov je jedním z nejvýznamnějších současných filmařů. V roce 1995 Evropská filmová akademie zařadila Sokurova na seznam 100 nejlepších režisérů světa.

    71%

    Vážně nemocná matka pomalu umírá v péči svého dospělého syna. Kromě nich dvou není ve filmu jediný další člověk. Vzájemně se milují tak intenzivní láskou, že je až fyzicky citelná, a prožívají obavy ze vzájemné ztráty. Kromě nich je tu jen prázdný dům, ztracený v liduprázdné krajině. Okolní příroda se všemi barvami, tvary a zvuky se však zdá být plnohodnotným hrdinou filmu, zastupujíc tu symbolicky princip samotné a všudypřítomné Matky Přírody. Matka i syn s ní vedou němý, intuitivní dialog a ačkoliv je pro ně těžké se smířit s příchodem smrti, postupně pochopí, že možná je ještě naděje v dimenzích, které přesahují pozemský život člověka.

    Křehký příběh o hlubokém poutu, které spojuje matku s jejím dítětem, se odehrává v odlehlém venkovském domě uprostřed zelených luk a lesů. Na tomto opuštěném místě se mladý muž láskyplně stará o svou umírající matku. S tichou samozřejmostí jí vrací něhu a péči, jako kdyby se staral o malé a bezvládné dítě. Matka se synem téměř beze slov vzpomínají na lepší časy a vzájemně si dodávají odvahu před odloučením, jehož nevyhnutelnost si oba uvědomují. Režisér Alexander Sokurov prostřednictvím sugestivních poetických obrazů zachytil intimitu vztahu matky a syna i smutek ze smrti nejbližšího člověka. Při kompozicích široké krajiny se inspiroval malířskými plátny, mezi jinými i metafyzickými krajinami německého romantického malíře Caspara Davida Friedricha. Spolu s působivým využíváním zvukové stopy se mu podařilo vytvořit elegickou meditaci, která scitlivuje smysly diváka pro obrazy a zvuky života, přírody, mezilidských vztahů i smrti. Na MFF Berlinale film získal Cenu ekumenické poroty, na MFF v Moskvě Zvláštní cenu poroty, Cenu Andreje Tarkovského a Cenu FIPRESCI. Alexander Sokurov je jedním z nejvýznamnějších současných filmařů. V roce 1995 Evropská filmová akademie zařadila Sokurova na seznam 100 nejlepších režisérů světa.

    1
  • Dni zatmeniya
    Dni zatmeniya (1988)
    FilmRole: Malyanov
    Tento ponurý snímek z pozdní sovětské éry sleduje kariéru Maljanova, mladého absolventa medicíny, který byl poslán pracovat do Turkmenistánu. Zde se setkává s pestrou směsicí lidí různých etnik, kteří jsou oběťmi dřívější vládní mánie pro přesídlování a likvidaci celých etnických skupin a společenských vrstev. Tito zoufale nešťastní lidé nejsou schopni najít v tomto různorodém společenství žádné potěšení, naopak jsou k němu nepřátelští a často se uchylují k zoufalým činům ve svých odsouzených pokusech zmírnit svou bolest.
    Žánry:DramaSci-fi
    67%
    Tento ponurý snímek z pozdní sovětské éry sleduje kariéru Maljanova, mladého absolventa medicíny, který byl poslán pracovat do Turkmenistánu. Zde se setkává s pestrou směsicí lidí různých etnik, kteří jsou oběťmi dřívější vládní mánie pro přesídlování a likvidaci celých etnických skupin a společenských vrstev. Tito zoufale nešťastní lidé nejsou schopni najít v tomto různorodém společenství žádné potěšení, naopak jsou k němu nepřátelští a často se uchylují k zoufalým činům ve svých odsouzených pokusech zmírnit svou bolest.
    Žánry:DramaSci-fi
    2

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.