Yara Amaral

Yara da Silva Amaral (16. září 1936, Jaboticabal, São Paulo – 31. prosince 1988, Rio de Janeiro) byla brazilská herečka, která zanechala významnou stopu v brazilské kulturní historii díky své dvacetileté kariéře v divadle, filmu a televizi. Počátky kariéry a divadlo Narodila se portugalskému otci a brazilské matce v Jaboticabalu ve státě São Paulo, ale od jednoho roku vyrůstala v čtvrti Belenzinho v hlavním městě státu. V roce 1964 absolvovala obor dramatického umění na Univerzitě São Paulo. Svou divadelní kariéru zahájila v roce 1962 v inscenaci "Os Fuzis da Senhora Carrar" od Bertolta Brechta. V roce 1968 se připojila k legendárnímu Teatro de Arena, kde účinkovala v představení "Arena Conta Tiradentes" od Gianfrancesca Guarnieriho. Později působila také v Teatro Oficina, kde získala své první významné herecké ocenění. Během své divadelní kariéry účinkovala ve třiceti inscenacích a získala tři prestižní ceny Molière za nejlepší herečku, včetně ocenění za roli v inscenaci "Réveillon" od Flávia Márcia, kde hrála po boku Reginy Duarte a Sérgia Mambertiho. Filmová kariéra Ve filmu debutovala v roce 1975 snímkem O Rei da Noite režiséra Hectora Babenca. Následně se objevila v několika významných brazilských filmech, mezi které patří Parada 88 - O Limite de Alerta (1978), A Dama do Lotação (1978), Nos Embalos de Ipanema (1978), Mulher Objeto (1980), Prova de Fogo (1981), Tropclip (1985) a Leila Diniz (1987). Film A Dama do Lotação, drama režiséra Nevilla d'Almeidy založené na povídce Nelsona Rodriguese, se stal jedním z komerčně nejúspěšnějších brazilských filmů všech dob se 6,5 miliony prodaných vstupenek. Televizní tvorba V televizi debutovala v roce 1968 v telenovele O Décimo Mandamento na TV Tupi, kterou napsal Benedito Ruy Barbosa. Následně účinkovala v seriálech A Pequena Órfã (1968) a O Direito dos Filhos (1968) na TV Excelsior. V roce 1970 debutovala na TV Globo v telenovele Irmãos Coragem od Janete Clair. Mezi její nejvýznamnější televizní role patří účinkování v seriálech Dancin' Days (1978), kde ztvárnila postavu Áurey, Guerra dos Sexos (1983) v roli Niety, Anos Dourados (1986) a Fera Radical (1988), což byla její poslední telenovela před smrtí. Za své výkony v seriálech Dancin' Days a Guerra dos Sexos získala ocenění za nejlepší herečku v televizním seriálu od Asociace uměleckých kritiků v São Paulu. Tragický konec Yara Amaral zemřela tragicky ve věku 52 let během silvestrovských oslav 31. prosince 1988, kdy se stala jednou z 55 obětí potopení výletní lodi Bateau Mouche IV v zátoce Guanabara v Rio de Janeiru. Loď byla přetížená a neměla dostatek záchranných vest pro všechny pasažéry. Přestože se Yara vody bála a obvykle odmítala podobné pozvánky, tentokrát se rozhodla zúčastnit z vděčnosti své přítelkyni. Během potopení lodi údajně utrpěla srdeční záchvat. Při neštěstí zahynula také její matka Elisa. Yara Amaral byla vdaná za filmaře Luíse Fernanda Goularta a zanechala po sobě dva syny, Bernarda a Joãa Mária.