Éva Almássy Albert, narozená 31. ledna 1948 v Budapešti, Maďarsko, je maďarská herečka, která se proslavila především svou spoluprací s uznávaným režisérem Bélou Tarrem.
Filmová kariéra
Éva Almássy Albert vstoupila do světa filmu koncem 70. let. Její první významnější role přišla v roce 1979 ve filmu Rosszemberek (v překladu Špatní lidé) režiséra Györgye Szomjase. Tento maďarský western, označovaný také jako "eastern", zachycuje život betyárů (zbojníků) v Zadunají po maďarské revoluci 1848-1849. Ve filmu ztvárnila postavu Hajkóné, což byl její první krok k budoucí spolupráci s významnými maďarskými filmaři.
V roce 1982 se objevila v kriminálním dramatu Dögkeselyü (The Vulture) režiséra Ference Andráse. Film, který byl uveden na 33. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, vypráví příběh taxikáře Simona, kterého okradou dvě starší ženy. Když policie není schopna zloděje najít, rozhodne se Simon vzít spravedlnost do vlastních rukou. Tento film je považován za jeden z nejvýznamnějších maďarských kriminálních snímků socialistické éry, který realisticky zobrazoval tehdejší společenské problémy.
Spolupráce s Bélou Tarrem
Zásadní zlom v kariéře Évy Almássy Albert přišel s rolí paní Schmidt ve filmu Satantango (1994) režiséra Béla Tarra. Tento sedmihodinový černobílý epos, natočený podle románu László Krasznahorkaiho, je považován za jedno z nejvýznamnějších děl světové kinematografie 90. let. Film zachycuje život obyvatel malé maďarské vesnice po pádu komunismu, kdy se místní továrna zavře a obyvatelé čekají na finanční vyrovnání. Almássy Albert zde ztvárnila jednu z klíčových postav - paní Schmidt, která je v úvodní scéně filmu zachycena v milostném objetí s Futakim. Satantango získal mezinárodní uznání a je pravidelně zařazován mezi nejvýznamnější filmy všech dob.
Spolupráce s Bélou Tarrem pokračovala i v roce 2000, kdy se Éva Almássy Albert objevila v jeho dalším významném díle Werckmeister Harmonies. Tento film, natočený ve spolupráci s Ágnes Hranitzky, je adaptací románu The Melancholy of Resistance od László Krasznahorkaiho. Snímek, složený z pouhých 39 záběrů, vypráví příběh o malém maďarském městě, do kterého přijíždí podivný cirkus s vystavenou velrybou, což vyvolá mezi obyvateli neklid a postupně vede k násilnostem. Film získal mimořádné kritické uznání a je považován za jeden z nejlepších filmů 21. století.
Pozdější kariéra
V roce 1999 se Éva Almássy Albert objevila v dokumentárním filmu Budapest, kde vystupovala jako sama sebe. Její filmografie, ačkoliv není rozsáhlá, obsahuje několik významných děl maďarské kinematografie, která získala mezinárodní uznání. Její spolupráce s Bélou Tarrem ji zařadila mezi herečky, které se podílely na formování moderního maďarského filmu, zejména v jeho umělecké a experimentální podobě.
Éva Almássy Albert je příkladem herečky, která se i s menším počtem filmových rolí dokázala zapsat do historie kinematografie díky účasti v dílech, která jsou dnes považována za klasiku světového filmu. Její výkony v Satantango a Werckmeister Harmonies zůstávají trvalým příspěvkem k maďarské filmové tradici.