Laura Adani

Laura Adani se narodila 7. října 1913 v Modeně v Itálii jako čtvrté dítě obchodníka Alberta Adaniho a jeho ženy Pia Capri. Laura Adani byla herečka s velkým temperamentem a ve třicátých letech minulého století se stala jednou z nejvýznamnějších hereček italského divadla. Laura Adani zemřela v Moncalieri 30. srpna 1996 ve věku 82 let. Divadelní kariéra a začátky V sezóně 1930-1931 jí dal velkou příležitost režisér Mario Mattioli ve své slavné divadelní společnosti Za-Bum, kde figurovala jako jediná žena. Rovněž v hrách soudobých autorů, jako Marcela Acharda, Jeana Cocteau, Luigiho Pirandella, nebo Eduarda De Filippa sklízela zasloužený úspěch pod režisérskou taktovkou Luchino Visconti, či Luigi Squarzina. V šedesátých letech se Laura Adani vydala na turné po Spojených státech, které vyvrcholilo triumfem první inscenace v režii Maurizia Scaparra VENEXIANA (1966), komedie z Benátek v šestnáctém století. Její poslední vystoupení na jevišti bylo roku 1981, jednalo se o hru Victoriena Sardou DIVORZIAMO (Rozvedený) v režii Lorenza Salvettiho. Filmová kariéra Laura byla herečkou divadelní a na filmovém plátně se objevovala opravdu jen zřídka (14 snímků za celou kariéru). Debutovala ve filmu ARIA DI PAESE jako Maria, ve stejném roce hraje cestující ve snímku IL TRENO DELLE 21,15. Její filmový debut Country Air z roku 1933 byl debutem také pro komika Erminia Macaria. Opět Mauro Bolognini a jeho komedie ARRANGIATEVI (1959) nám představili Lauru jako manželku Peppina Armentana (hrál ho Peppino de Filippo) v adaptaci divadelní hry Vinicia Gioliho. Roku 1970 hrála v kriminálním dramatu BORSALINO (s Belmondem a Delonem). V roli Eleny jsme ji mohli vidět v romantickém snímku AMORE MIO AIUTAMI (Má láska mi pomohla – 1969, v hlavní roli jako manželé Alberto Sordi a Monica Vitti). Televizní práce a osobní život V komediích se objevovala také v televizi, například LA FINE DELLA SIGNORA CHEYNEY (1958), nebo LA PISANA (1960), obě v režii Giacoma Vaccariho. Prvním manželem Laury byl šlechtic Luigi Visconti di Modrone (bratr režiséra Luchina). Svatba se konala 2.12.1947 a o dvacet let později Laura ovdověla. Znovu se vdala v roce 1969 za admirála Ernesta Balba Bertoneho (hraběte ze Sambuy, vévody Nocher). S ním žila v honosné vile na úpatí kopce u Turína a zde také její druhý manžel zemřel.