Emil Newman

Emil Newman (20. ledna 1911 – 30. srpna 1984) byl americký hudební skladatel, dirigent a hudební režisér, který během své kariéry pracoval na více než 200 filmech a televizních seriálech. Narodil se v Connecticutu do rodiny ruských židovských přistěhovalců Michaela a Luby Newmanových. Emil byl součástí významné hudební dynastie Newmanů, která výrazně ovlivnila hollywoodskou filmovou hudbu. Jeho starším bratrem byl slavný filmový skladatel Alfred Newman (1901-1970), mladším bratrem pak další významný filmový skladatel Lionel Newman (1916-1989). Rodina Newmanů se stala nejnominovanější rodinou na Oscary v různých hudebních kategoriích s celkovým počtem 95 nominací. Emil Newman vstoupil do filmového průmyslu v roce 1940, kdy působil jako hudební režisér u 13 filmů. Jeho kariéra rychle nabírala na obrátkách - v roce 1941 byl uveden v titulcích 25 filmů a v roce 1942 dokonce 28 filmů. Jedním z nich byl Whispering Ghosts, kde poprvé (ačkoli bez uvedení v titulcích) přispěl jako skladatel. V roce 1941 byl nominován na Oscara za hudební režii klasického filmu Sun Valley Serenade. V roce 1943 pracoval na 15 filmech, včetně hudebního režírování slavného afroamerického muzikálu Stormy Weather a válečného filmu společnosti 20th Century Fox Chetniks! The Fighting Guerrillas. V roce 1944 se podílel na 19 filmech, mezi nimiž vyniká Laura, psychologický thriller režiséra Otta Premingera. Téhož roku pracoval také na válečném dramatu Lifeboat režiséra Alfreda Hitchcocka. V roce 1945 přispěl k 17 filmům a v roce 1946 k 16 filmům, včetně dirigování oscarové hudby Huga Friedhofera pro film The Best Years of Our Lives. Tento film režiséra Williama Wylera, který získal sedm Oscarů, je považován za jeden z nejvýznamnějších poválečných filmů. Po odchodu z 20th Century Fox v roce 1947, kde působil jako orchestrátor a hudební režisér, se Emil Newman věnoval především skládání hudby. Mezi lety 1950 a 1965 složil hudbu k 23 filmům, většinou k nízkorozpočtovým snímkům kategorie B, ačkoli mezi nimi byly i prestižnější projekty. K jeho významnějším dílům z tohoto období patří hudba k westernům Hondo (1953) s Johnem Waynem a Rancho Notorious (1952) režiséra Fritze Langa s Marlene Dietrichovou. Další významné filmy, na kterých se Emil Newman podílel, zahrnují dobrodružné drama Island in the Sky (1953) opět s Johnem Waynem, hudební komedii A Song is Born (1948) režiséra Howarda Hawkse s Danny Kayem a Virginií Mayo, a politický thriller Big Jim McLain (1952), kde opět spolupracoval s Johnem Waynem. V letech 1956 až 1965 pracoval také v televizi, kde složil hudbu pro řadu seriálů. Jeho všestrannost a profesionalita z něj učinily vyhledávaného hudebního profesionála v Hollywoodu. Emil Newman byl ženatý s herečkou Eve Farrell (rozená Eva May Hoffman), s níž měl dvě děti - dceru Arleen (narozenou 1939) a syna Williama Roberta (narozeného 1937). Zemřel 30. srpna 1984 ve Woodland Hills v Los Angeles ve věku 73 let. Je pohřben na hřbitově Forest Lawn Memorial Park v Glendale v Kalifornii. Jeho hudební odkaz pokračuje prostřednictvím dalších generací rodiny Newmanů, včetně jeho synovce Randyho Newmana a synovců z druhého kolena Thomase, Davida a Marie Newmanových, kteří všichni dosáhli významných úspěchů jako filmoví skladatelé.