Dharmendra

Dharmendra Kewal Krishan Deol, narozený 8. prosince 1935 v Nasrali v Paňdžábu, byl indický herec, producent a politik, který se proslavil především svou prací v hindských filmech. Přezdívaný „He-Man“ Bollywoodu patřil mezi nejvýznamnější a komerčně nejúspěšnější filmové hvězdy v historii indické kinematografie.

Počátky kariéry

Dharmendra, syn učitele, se do Bombaje (dnešní Mumbaí) přestěhoval poté, co vyhrál soutěž talentů pořádanou časopisem Filmfare. Jeho filmový debut přišel v roce 1960 ve snímku Dil Bhi Tera Hum Bhi Tere. V počátcích své kariéry hrál především v romantických filmech a často se objevoval v žensky orientovaných snímcích po boku hereček jako Meena Kumari, Nutan a Mala Sinha. Mezi jeho první úspěšné filmy patřily Bandini (1963), Ayee Milan Ki Bela (1964) a Haqeeqat (1964).

Průlom a vzestup ke slávě

Skutečný průlom v jeho kariéře přišel s filmem Phool Aur Patthar (1966), který se stal nejvýdělečnějším filmem roku a katapultoval Dharmendrovu kariéru mezi bollywoodskou elitu. Film mu vynesl první nominaci na cenu Filmfare za nejlepšího herce a etabloval ho jako akční hvězdu. Jeho fyzická kondice a charisma mu vynesly přezdívku „He-Man“ Bollywoodu. Koncem 60. let upevnil svou pozici hvězdy díky úspěšným filmům jako Ankhen (1968) a Shikar (1968).

Zlatá éra v 70. letech

Sedmdesátá léta představovala vrchol Dharmendry jako akční hvězdy. Film Mera Gaon Mera Desh (1971) byl obrovským hitem a pomohl nasměrovat bollywoodskou kinematografii více k akčnímu žánru. V roce 1973 dosáhl rekordního úspěchu, když měl osm hitů v jediném roce. Jeho nejznámější role přišla ve filmu Sholay (1975), kde ztvárnil postavu Veeru po boku Amitabha Bachchana. Sholay se stal jedním z nejvýznamnějších indických filmů všech dob a držel rekord nejvýdělečnějšího hindského filmu po dobu 19 let. V tomto období Dharmendra prokázal svou všestrannost i v komediích, zejména ve filmu Chupke Chupke (1975), kde předvedl svůj brilantní komediální talent.

Úspěchy v 80. a 90. letech

V 80. letech Dharmendra pokračoval v natáčení akčních filmů, z nichž mnohé se staly komerčními hity. V roce 1987 vytvořil další rekord, když měl sedm po sobě jdoucích hitů v jediném roce, což byl dodnes nepřekonaný výkon v historii hindské kinematografie. Mezi jeho úspěšné filmy z tohoto období patřily The Burning Train (1980), Hukumat (1987) a Insaniyat Ke Dushman (1987). V 90. letech jeho kariéra začala upadat, částečně kvůli vzestupu nové generace herců, známých jako „tři Khánové“ (Shah Rukh Khan, Aamir Khan a Salman Khan).

Producent a návrat na plátna

V roce 1983 založil Dharmendra produkční společnost Vijayta Films a uvedl svého staršího syna Sunnyho Deola ve filmu Betaab. V roce 1990 produkoval akční film Ghayal, který získal sedm cen Filmfare a Národní filmovou cenu za nejlepší populární film poskytující kvalitní zábavu. V roce 1995 produkoval film Barsaat, kterým uvedl na plátna svého mladšího syna Bobbyho Deola.

Po krátké přestávce se Dharmendra vrátil na filmová plátna v roce 2007 ve filmech Life in a... Metro a Apne, kde hrál po boku svých synů Sunnyho a Bobbyho. V roce 2011 se trio znovu sešlo v úspěšné komedii Yamla Pagla Deewana, jejíž název byl inspirován písní z filmu Pratigya (1975). Film se stal komerčním hitem a následovaly dva sequely, i když ty už takový úspěch nezaznamenaly. V posledních letech se objevil v podpůrných rolích ve filmech Rocky Aur Rani Kii Prem Kahaani (2023) a Teri Baaton Mein Aisa Uljha Jiya (2024).

Osobní život a ocenění

Dharmendra se v roce 1954 oženil s Prakash Kaur, s níž měl čtyři děti – syny Sunnyho a Bobbyho Deola, kteří se stali úspěšnými herci, a dcery Vijaytu a Ajeetu. V roce 1980 se oženil s herečkou Hemou Malini, svou častou filmovou partnerkou, s níž měl dvě dcery, Eshu a Ahanu. Jeho filmová kariéra zahrnovala více než 300 filmů a držel rekord v počtu hitů v hindské kinematografii.

Za svůj přínos indické kinematografii získal v roce 1997 cenu Filmfare za celoživotní dílo a v roce 2012 byl oceněn třetím nejvyšším indickým civilním vyznamenáním Padma Bhushan. V letech 2004–2009 byl také členem dolní komory indického parlamentu (Lok Sabha) za stranu Bharatiya Janata Party (BJP).