Giuliano Carnimeo

Giuliano Carnimeo, narozen 4. července 1932 v Bari, Itálie, zemřel 10. září 2016 v Římě, byl italský filmový režisér a scenárista, který se proslavil především v žánru spaghetti western a italských komediích. Počátky kariéry Carnimeo začínal svou filmovou dráhu jako asistent režie, kde spolupracoval s významnými italskými tvůrci jako byli Giorgio Simonelli a Camillo Mastrocinque. Tato zkušenost mu poskytla cenné znalosti filmového řemesla, které později uplatnil ve své vlastní režijní tvorbě. Když v průběhu natáčení filmu I due figli di Ringo náhle zemřel režisér Simonelli, byl to právě Carnimeo, kdo film dokončil. V počátcích své kariéry se také podílel na italských verzích mezinárodních filmů, včetně snímku Panic Button s Jayne Mansfield. Éra spaghetti westernů Svůj režijní debut v plném rozsahu zaznamenal Carnimeo v roce 1969 filmem Il momento di uccidere (The Moment to Kill) s Georgem Hiltonem v hlavní roli. Často používal pseudonym Anthony Ascott nebo Antony Ascot, pod kterým natočil většinu svých nejznámějších filmů. Skutečný průlom v jeho kariéře přišel, když převzal režii série filmů o Sartanovi, poté co původní tvůrce Gianfranco Parolini přešel k jiným projektům. Carnimeo režíroval několik úspěšných Sartana filmů s Giannim Garkem v hlavní roli, včetně snímků Sono Sartana il vostro becchino! (I Am Sartana, Your Angel of Death), C'è Sartana... vendi la pistola e comprati la bara (Sartana's Here... Trade Your Pistol for a Coffin) a Buon funerale amigos... paga Sartana (Have a Good Funeral, My Friend... Sartana Will Pay). Charakteristický styl Carnimeovy westerny se vyznačovaly rychlým tempem, propracovanými akčními scénami a výraznou dávkou humoru. Jeho filmy měly často komiksový nádech s přehnanými postavami a atmosférou. Spolupracoval především s herci Giannim Garkem a Georgem Hiltonem, kteří se stali ikonami jeho filmů. Kromě série o Sartanovi vytvořil Carnimeo i další westernové postavy jako Alleluja, Spirito Santo (Svatý duch), Camposanto a Tresette, které se objevily v jeho dalších úspěšných filmech. Tyto postavy často používaly důmyslné zbraně maskované jako běžné předměty, což se stalo jedním z poznávacích znaků jeho filmů. Spolu s režiséry jako Enzo Barboni, Gianfranco Parolini a Enzo Castellari je považován za jednoho ze zakladatelů italského komediálního westernu. Pozdější kariéra Po ústupu popularity spaghetti westernů se Carnimeo přeorientoval na další žánry, především na italské komedie. V roce 1975 natočil akční komedii Convoy Buddies, která sledovala příběh dvou nešikovných podvodníků, kteří se nevědomky zapletou do pašování zbraní. V pozdějších letech režíroval také filmy jako L'insegnante balla... con tutta la classe (1978), Pierino medico della Saub (1981) a I carabbimatti (1981). Jeho posledním významnějším dílem byl postapokalyptický sci-fi film The Exterminators of the Year 3000 z roku 1983, který natočil pod pseudonymem Jules Harrison. Tento snímek, inspirovaný úspěchem série Mad Max, se odehrává v budoucnosti, kde se lidé po nukleární válce potýkají s nedostatkem vody. Odkaz Giuliano Carnimeo zanechal významnou stopu v italské kinematografii, především díky svému přínosu k žánru spaghetti western. Jeho filmy se vyznačovaly osobitým stylem, který kombinoval akci, napětí a humor. Přestože jeho tvorba byla primárně žánrová, dokázal do svých filmů vnést jedinečnou atmosféru a vizuální styl, který je dodnes oceňován fanoušky po celém světě. Carnimeo byl profesionálem, který dokázal pracovat v různých filmových žánrech a přizpůsobit se měnícím se trendům v kinematografii. Jeho filmy o Sartanovi a Allelujovi s Giannim Garkem a Georgem Hiltonem se staly kultovními díly, která definovala zlatou éru italského westernu.