Paul Lynde

Paul Edward Lynde (13. června 1926, Mount Vernon, Ohio – 10. ledna 1982, Beverly Hills, Kalifornie) byl americký herec, komik a televizní osobnost, známý svým charakteristickým sarkastickým humorem a výrazným hlasovým projevem. Dětství a vzdělání Narodil se jako jedno ze šesti dětí v rodině místního policisty, který dva roky působil jako šerif věznice v Mount Vernon. Inspiraci stát se hercem získal již ve věku čtyř nebo pěti let, když ho matka vzala na promítání původního němého filmu Ben-Hur: A Tale of the Christ (1925). V roce 1944 absolvoval střední školu Mount Vernon High School, kde hrál na velký buben ve školní kapele. Poté studoval řeč a drama na Northwestern University v Evanstonu v Illinois, kde mezi jeho spolužáky patřili Cloris Leachman, Charlotte Rae, Patricia Neal, Jeffrey Hunter a Claude Akins. Na univerzitě byl aktivní v divadelních produkcích a stal se členem bratrstva Phi Kappa Sigma. Studia dokončil v roce 1948. Začátky kariéry Po absolvování vysoké školy se Lynde přestěhoval do New Yorku, kde si přivydělával různými pracemi, zatímco hledal průlom ve světě showbyznysu. Jeho první úspěch přišel jako stand-up komik v nočním klubu Number One Fifth Avenue. Následovalo účinkování v broadwayské show New Faces of 1952. Lynde měl také dvouleté angažmá v televizním pořadu Perry Como's Kraft Music Hall a později účinkoval v broadwayské i filmové verzi muzikálu Bye Bye Birdie (1963). Na Broadwayi debutoval v inscenaci Leonard Sillman's New Faces of 1952, která běžela od května 1952 do března 1953 v divadle Royale Theatre. Jeho kolegy byli zpěváci Eartha Kitt a Carol Lawrence, stejně jako komická herečka Alice Ghostly. Lynde přispíval a režíroval skeče pro Sillmanův New Faces of 1956, ale na Broadway se vrátil až při premiéře Bye Bye Birdie v roce 1960. Filmová kariéra V roce 1963 debutoval ve filmu jako sarkastický sportovní komentátor v disneyovském snímku Son of Flubber. Téhož roku byl spolu s Dickem Van Dykem jediným členem broadwayského obsazení Bye Bye Birdie, který byl obsazen do filmové adaptace společnosti Columbia Pictures režírované Georgem Sidneym. Lynde si zopakoval roli Harryho McAfeeho, utrápeného otce zamilované teenagerky, kterou hrála Ann-Margret. Hrál komického zahradníka ve filmu Under the Yum Yum Tree (1963), adaptaci broadwayské frašky z roku 1960 s Jackem Lemmonem v hlavní roli, a byl přehnaně horlivým ředitelem hřbitova v komedii Send Me No Flowers (1964) s Rockem Hudsonem a Doris Day. Vynikal v bláznivých rolích ve filmech For Those Who Think Young (1964) a Beach Blanket Bingo (1965) pro American International Pictures, a také se objevil v přestrojení za ženu v špionážní komedii The Glass Bottom Boat (1966) od MGM. Televizní úspěchy Lynde byl známý svými rolemi strýčka Arthura v seriálu Bewitched (Čarodějky), jako zmatený otec Harry MacAfee v Bye Bye Birdie a jako pravidelný panelista v "center square" v televizní soutěži The Hollywood Squares v letech 1968 až 1981. Vybudoval si lukrativní kariéru jako charakterní herec s rolemi v populárních televizních seriálech The Munsters, I Dream of Jeanie a Bewitched. V roce 1967 debutoval v začínající televizní soutěži Hollywood Squares, kde jako stálý účastník v centrálním čtverci našel prostor pro předvedení svého komediálního talentu na dalších 15 let. V roce 1972 hrál upjatého právníka a otce, který je v rozporu se svým liberálně smýšlejícím synem, v krátkodobém sitcomu The Paul Lynde Show. Animované filmy a dabing Mezi lety 1969 a 1974 se Lynde věnoval rozsáhlé dabingové práci v animovaných filmech, zejména pro Hanna-Barbera Productions. Jeho nejvýznamnější role zahrnují: Templetona, nenasytného krysu v animovaném filmu Charlotte's Web z roku 1973, a Mildew Wolfa z It's the Wolf! (segment Cattanooga Cats). Lyndeovy sarkastické intonace dodaly rozměr takovým replikám jako protáhlé, lstivé zakňourání: "Co z toho budu mít já?" Jeho charakteristický hlas zůstává populární mezi imitátory. V animovaném filmu Charlotte's Web ztvárnil Templetona, bezstarostného, nenasytného a egoistického krysu, který žije na Homerově farmě. Pomáhá Charlotte získávat nové nápady pro její pavučiny pod podmínkou, že mu slíbí jídlo. Templeton v podání Paula Lynde je považován za skvělou komickou postavu ve filmu, včetně energické písně, ve které se nenasytně přejídá na skládce. Osobní život a odkaz Navzdory jeho výstřednímu a nápadnému televiznímu vystupování nebyl Lyndeův soukromý život a sexuální orientace během jeho života přímo uznávány ani diskutovány v televizi nebo jiných médiích. Podle eseje na webových stránkách The Biography Channel novináři v oblasti zábavy v 70. letech nezkoumali soukromé životy účinkujících, kteří byli nejznámější jako pravidelní účastníci televizních soutěží. Článek v časopise People z roku 1976 obsahoval text o Stanu Finesmithovi, který byl popisován jako Lyndeův kadeřník, "spolubydlící" a "šofér-bodyguard". Během Lyndeova života se média takto blízko dostala k náznakům jeho homosexuality. Neúspěch jeho seriálu The Paul Lynde Show zhoršil Lyndeův již existující problém s alkoholem, který vedl k četným střetům se zákonem a častému zatýkání za veřejnou opilost. Dne 10. ledna 1982 ve věku 55 let Lynde zemřel na masivní infarkt způsobený léty zneužívání návykových látek. Paul Lynde zůstává v paměti diváků jako jedinečný komediální talent s nezaměnitelným hlasem a sarkastickým humorem, který dokázal rozesmát publikum pouhým čtením telefonního seznamu, jak jednou poznamenal Mel Brooks. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho filmových a televizních rolí, které i dnes baví nové generace diváků.