Albert Lieven

Albert Lieven (23. června 1906, Hohenstein, Německo – 22. prosince 1971, Londýn, Anglie) byl německý herec, který se proslavil svou prací v evropské a britské kinematografii. Raný život a vzdělání Albert Fritz Liévin-Liévin, jak znělo jeho celé jméno, se narodil v Hohensteinu poblíž prusko-polských hranic. Jeho matka byla Němka a otec francouzský lékař. Původně studoval biologii na Berlínské univerzitě, ale studia opustil z finančních důvodů. Následně pracoval v bankovnictví, než se ve věku 23 let navzdory protestům rodiny rozhodl pro hereckou dráhu. Počátky kariéry v Německu Lieven zahájil svou hereckou kariéru ve 20. letech 20. století v divadlech v Geře a Königsbergu. Jeho první filmová role přišla v roce 1932 ve snímku Annemarie, die Braut der Kompanie (Annemarie, nevěsta roty). Během následujících čtyř let se objevil v dalších šestnácti německých filmech, včetně německé filmové adaptace Charleyovy tety. Když se k moci dostali nacisté, Lieven uprchl do Anglie, kde pokračoval ve své herecké kariéře. Kariéra ve Velké Británii V roce 1937 se Lieven přestěhoval do Anglie, kde hrál prince Ernesta ve hře Victoria Regina v Lyric Theatre. Během druhé světové války se často objevoval v britských filmech, kde často ztvárňoval německé postavy. V roce 1940 byl obsazen do sedmi filmů, ve všech hrál Němce. V roce 1945 podepsal pětiletou smlouvu s filmovou společností Rank. Mezi jeho nejvýznamnější britské filmy patří The Seventh Veil (1945), kde ztvárnil postavu Maxwella Leydena, umělce, který se zamiluje do hlavní hrdinky Francescy (Ann Todd). Film se stal jedním z největších britských kasovních úspěchů roku 1945 a dodnes je považován za klasiku britské kinematografie. V roce 1947 hrál v kriticky uznávaném filmu Frieda, kde ztvárnil Richarda, bratra německé ženy, která pomohla britskému pilotovi uprchnout z německého zajateckého tábora. Jeho postava byla tajným sympatizantem nacistů, což způsobilo dramatický zvrat v příběhu. Film se zabýval složitými otázkami předsudků a odpuštění v poválečné Británii a byl devátým nejúspěšnějším britským filmem roku 1947. Návrat do Německa a pozdější kariéra V roce 1951 se Lieven vrátil do Německa, kde se objevil v mnoha filmech. Pokračoval však i v práci v britské a hollywoodské kinematografii. V roce 1957 hrál ve filmu The Devil's General (Ďáblův generál) po boku Curta Jurgense. Následovaly role ve filmech jako Subway in the Sky (1959) a The House of Intrigue (1959). Jednou z jeho nejznámějších rolí byla postava Commandanta (velitele) ve válečném velkofilmu The Guns of Navarone (Děla z Navarone, 1961) s Gregorym Peckem, Davidem Nivenem a Anthonym Quinnem. Lieven zde ztvárnil německého generálmajora, který velel německým silám na ostrově Navarone. Jeho postava zahynula při výbuchu pevnosti na konci filmu. Tento film se stal jedním z nejúspěšnějších snímků roku 1961. V 60. letech se Lieven objevil v několika filmech série Edgar Wallace, včetně snímků Das Geheimnis der gelben Narzissen (1961), Das Verrätertor (1964) a Der Gorilla von Soho (1968), díky nimž se stal známým nové generaci diváků. Pokračoval v herecké kariéře až do své smrti, přičemž jeho poslední role byla v kriminálním filmu Der Gorilla Von Soho (1972). Osobní život Albert Lieven byl čtyřikrát ženatý. Jeho manželkami byly postupně Tania Lieven (1933), Valerie White (1944), herečka Susan Shaw (1949-1953) a Petra Peters (1955). Je dědečkem anglického ragbyového hráče Tobyho Flooda. Zemřel 22. prosince 1971 v Londýně ve věku 65 let na rakovinu. Během své dlouhé a rozmanité kariéry Albert Lieven prokázal svůj herecký talent jak v Německu, tak ve Velké Británii. Přestože byl často obsazován do rolí německých padouchů v britských filmech, jeho výkony byly vždy přesvědčivé a přispěly k úspěchu mnoha významných filmů své doby.