Ian MacDonald

Ian MacDonald (28. června 1914 – 11. dubna 1978) byl americký herec a producent, který se proslavil především svými rolemi ve westernech a kriminálních filmech v průběhu 40. a 50. let 20. století. Narodil se jako Ulva William Pippy v Great Falls v Montaně do rodiny metodistického duchovního Williama Pippyho a Sarah MacDonald Pippyové. Rané období a vzdělání MacDonald vyrůstal v Heleně v Montaně, kde navštěvoval místní školy a již během studií na Helena High School projevoval zájem o herectví. V této zálibě pokračoval na Intermountain College v Heleně, kde působil jako prezident dramatického klubu a kde v roce 1934 promoval. Během studií pracoval na různých pozicích – jako bankovní úředník, dělník na stavbě silnic a později jako učitel v hornickém městečku Marysville, kde zastával funkci ředitele školy. Cesta k herectví Po přestěhování do Kalifornie studoval herectví v Pasadena Community Playhouse. Jeho herecká kariéra začala v roce 1941 rolí desperáta ve filmu Swamp Woman. Během druhé světové války sloužil v americké armádě, konkrétně v Signal Corps, kam nastoupil 13. července 1942 a byl propuštěn 15. dubna 1946, přičemž dosáhl hodnosti kapitána. Po návratu z války se vrátil k herecké kariéře, zpočátku v menších, často neuvedených rolích. Filmová kariéra MacDonaldova filmová kariéra nabyla na významu koncem 40. a v průběhu 50. let. Mezi jeho nejvýznamnější role patří postava Franka Millera ve westernovém klasickém snímku High Noon (1952) s Gary Cooperem v hlavní roli. V tomto filmu ztvárnil hlavního záporáka, který se vrací do města, aby se pomstil šerifovi, jenž ho kdysi poslal do vězení. Přestože se ve filmu objevil až v závěrečných scénách, jeho postava byla klíčová pro celý děj a vytvářela napětí po celou dobu filmu. Další významnou rolí byla postava Clagga ve filmu Apache (1954) s Burtem Lancasterem v hlavní roli. Zde ztvárnil Čerokíe, který se snaží přesvědčit hlavního hrdinu Massaie, že cesta válečníka je u konce a že indiáni musí přijmout způsob života bílých osadníků, aby přežili. Jeho výkon v této roli byl přesvědčivý a dodal filmu důležitý filozofický rozměr. V kriminálním filmu White Heat (1949) s Jamesem Cagneym v hlavní roli si zahrál Bo Creela, řidiče, který pomáhá při loupeži výplatních peněz v chemické továrně. Tento film je považován za jeden z nejlepších gangsterských filmů všech dob a MacDonaldova role, ač menší, přispěla k celkovému úspěchu snímku. V kultovním westernu Johnny Guitar (1954) s Joan Crawfordovou a Sterling Haydenem si zahrál postavu Peta, což byla další z jeho charakteristických rolí, které přispěly k jeho pověsti spolehlivého charakterního herce. Další významné filmy MacDonald se objevil v řadě dalších známých filmů, včetně Pursued (1947) s Teresou Wrightovou, Dark Passage (1947) s Humphrey Bogartem, Road House (1948) s Idou Lupinovou, Battleground (1949), kde hrál plukovníka, který předal německým důstojníkům slavnou odpověď "Nuts" (Houby), když požadovali kapitulaci amerických sil, a Show Boat (1951). V 50. letech pokračoval v aktivní herecké kariéře a objevil se ve filmech jako The Brigand (1952), The Savage (1952), Blowing Wild (1953), Taza, Son of Cochise (1954) s Rockem Hudsonem, The Egyptian (1954), The Lonesome Trail (1955), The Silver Star (1955) a Stagecoach to Fury (1956). Osobní život a odkaz MacDonald se 17. června 1967 v Santa Monice v Kalifornii oženil se zdravotní sestrou Shirley Kannegaardovou, kterou potkal jako pacient ve Fort Harrison Veterans Hospital. Předtím byl ženatý s Julií Edith Kingovou. V pozdějších letech žil v Bozemanu v Montaně, kde 11. dubna 1978 ve věku 63 let zemřel na srdeční zástavu a v pokročilém stadiu Parkinsonovy choroby. Ian MacDonald zůstává v paměti filmových fanoušků jako charakterní herec, který dokázal přesvědčivě ztvárnit širokou škálu postav, od nemilosrdných padouchů až po morálně složité charaktery. Jeho přínos k žánru westernu a kriminálního filmu je nepopiratelný a jeho výkony dodnes obohacují klasickou americkou kinematografii.