Bill Hickman (25. ledna 1921 – 24. února 1986) byl americký profesionální kaskadér, kaskadérský koordinátor a herec, jehož filmová kariéra se rozprostírala od 50. do konce 70. let 20. století.
Počátky kariéry
Hickman začal svou hereckou kariéru v roce 1943, ačkoli v počátečních letech nebyl často uváděn v titulcích. V 50. letech se objevil v několika filmech včetně snímků To Please a Lady (1950) s Clarkem Gablem, Fixed Bayonets (1951) a The Joker Is Wild (1957) s Frankem Sinatrou. V roce 1957 měl vzácnou příležitost, kdy v jednom roce ztvárnil postavu, která podřízla hlasivky Franku Sinatrovi ve filmu The Joker Is Wild, a zároveň postavu, která bičovala Elvise Presleyho ve filmu Jailhouse Rock. Během této doby pracoval především jako kaskadér, přičemž se specializoval na řízení vozidel.
Spolupráce s Jamesem Deanem
V polovině 50. let byl Hickman blízkým přítelem a řidičem Jamese Deana. Působil jako jeho instruktor jízdy a často mu pomáhal zdokonalovat jeho řidičské dovednosti. Byl s Deanem v osudný den 30. září 1955, kdy Dean zahynul při automobilové nehodě. Hickman řídil doprovodné vozidlo Ford s přívěsem za Deanovým Porsche 550 Spyder přezdívaným "Little Bastard". Byl jedním z prvních na místě nehody a podle jeho vlastních slov držel Deana v náručí, když zemřel.
Legendární automobilové honičky
Hickman se proslavil především svým mistrovstvím v řízení vozidel a koordinací tří z nejslavnějších automobilových honiček v historii filmu. V roce 1968 se objevil ve filmu Bullitt, kde nejen hrál jednoho ze dvou nájemných vrahů, ale také řídil černý Dodge Charger 440 Magnum R/T v legendární honičce ulicemi San Francisca, zatímco Steve McQueen ho pronásledoval ve Ford Mustang 390 GT. Tato scéna je dodnes považována za jednu z nejlepších automobilových honiček v historii kinematografie.
Díky své pověsti z filmu Bullitt byl Hickman najat režisérem Williamem Friedkinem pro film The French Connection (1971), kde ztvárnil federálního agenta Mulderiga, který je v neustálém konfliktu s postavou Popeye Doyla (Gene Hackman). Kromě herecké role také koordinoval a řídil vozidlo během slavné honičky, kdy Hackman pronásleduje zvýšený vlak ulicemi New Yorku. Hickman řídil hnědý Pontiac LeMans 1971 rychlostí až 145 km/h, přičemž Friedkin obsluhoval kameru přímo za ním. Tato honička byla natáčena v reálném provozu, což zvyšovalo její nebezpečnost a autenticitu.
Svou třetí významnou automobilovou honičku předvedl ve filmu The Seven-Ups (1973), kde opět spolupracoval s producentem Philipem D'Antonim, který produkoval jak Bullitt, tak The French Connection. V tomto filmu Hickman řídil automobil, který je pronásledován postavou ztvárněnou Royem Scheiderem.
Další významné filmy
Hickman se objevil v mnoha dalších významných filmech, včetně Point Blank (1967), The Love Bug (1968) a Patton (1970), kde ztvárnil řidiče generála Pattona. Hrál také ve filmu Diamonds Are Forever (1971), kde předvedl kaskadérský kousek s Mustangem Mach 1, který uniká policejní honičce v Las Vegas tím, že přeskočí zaparkovaná auta. Tento kaskadérský kousek zvládl na první pokus poté, co původní kaskadér selhal.
Pozdější kariéra
Ke konci 70. let se Hickman přesunul více k práci kaskadérského koordinátora, zejména ve filmech The Hindenburg a Capricorn One (1978). Režíroval také motocyklovou honičku ve filmu Electra Glide In Blue s Robertem Blakem v hlavní roli. Kromě filmů se objevil i v mnoha televizních seriálech 50. a 60. let, jako byly The Man from UNCLE, Batman a The Twilight Zone.
Bill Hickman zemřel na rakovinu 24. února 1986 ve věku 65 let v Indio v Kalifornii. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím nezapomenutelných filmů s některými z nejlepších ukázek ovládání vozidla, jaké kdy byly na plátně k vidění.