Gianfranco Mingozzi

Gianfranco Mingozzi se narodil 5. dubna 1932 v Molinelle v Emilii-Romagni a byl italským režisérem a scenáristou. Zemřel 7. října 2009 v Římě. Mingozzi vystudoval práva a poté se zapsal na Centro Sperimentale di Cinematografia v Římě, které absolvoval v roce 1958. Začátky kariéry a asistentská práce Po studiích pracoval jako asistent významných režisérů včetně Federica Felliniho, René Clémentea, Philippa de Broca a Gianniho Francioliniho. V roce 1962 debutoval jako scenárista filmu La vita provvisoria a následně režijně debutoval segmentem La vedova bianca v antologickém filmu Le italiane e l'amore. Dokumentární tvorba Mingozzi byl také uznávaným dokumentaristou. Dokumentární filmy tvořily významnou část jeho tvorby mimo narativní kinematografii. Mezi jeho dokumentární práce patřily snímky jako Li mali mistieri z roku 1963 nebo Al nostro sonno inquieto z roku 1965. Klíčové filmové dílo Mingozzi je známý především díky filmům Sequestro di persona z roku 1968, The Last Three Days z roku 1977 a Tobia al caffè z roku 2000. Film Sequestro di persona, natočený na Sardinii, byl předchůdcem velké vlny mafiánských filmů od roku 1972. Snímek s Francem Nerem a Charlotte Ramplingovou se zabýval tématem únosu a výkupného na Sardinii. Mingozzi dosáhl výrazného úspěchu filmem Flavia the Heretic z roku 1974, který se odehrává v 15. století a sleduje příběh jeptišky Flavie, kterou otec násilně umístil do kláštera. Film byl často nesprávně zařazován do kategorie nunsploitation, přestože se jednalo o promyšlené historické drama založené na skutečných událostech. Pozdější tvorba Mezi další významné filmy Mingozziho patří Exploits of a Young Don Juan, The Sparrow's Fluttering a La Taranta. Film Exploits of a Young Don Juan z roku 1986 popisoval sexuální dospívání teenagera Rogera během první světové války. Mingozzi také natočil dokumenty o italské kinematografii, včetně snímku L'ultima diva: Francesca Bertini z roku 1982 o hvězdě němého filmu.