Daniela Špinar

Daniela Špinar, narozená 7. července 1979 v Praze, je významná česká divadelní režisérka, scenáristka a příležitostná herečka. Původně vystudovala herectví činoherního divadla na DAMU (1998-2004), kde absolvovala rolí Tima ve hře Marka Ravenhilla Polaroidy, za niž obdržela cenu Reflexu za nejlepší herecký výkon na studentském festivalu Zlomvaz. Následně pokračovala studiem režie činoherního divadla na téže škole (2003-2008), které zakončila inscenací vlastní dramatizace Dostojevského Bratrů Karamazových v Divadle DISK. Divadelní kariéra Špinar se postupně vypracovala mezi přední české divadelní tvůrkyně s výrazným autorským rukopisem. V roce 2002 založila a po tři roky vedla Divadlo Valmet. Jako režisérka na volné noze spolupracovala s mnoha významnými divadelními scénami po celé České republice. Mezi její nejvýznamnější inscenace patří Vojcek v Divadle na Vinohradech, Heda Gablerová a Hamlet ve Švandově divadle, Valmont a Anna Karenina v Divadle Reduta Brno, či Figarova svatba a Lakomec v Divadle F. X. Šaldy Liberec. V A studiu Rubín režírovala sérii inscenací včetně Kauzy Salome, Kauzy Médeia a Zakázaného uvolnění. Za svou divadelní tvorbu získala všechny významné domácí divadelní ceny, některé i opakovaně. Národní divadlo Vrcholem její divadelní kariéry bylo působení v Národním divadle, kde nejprve hostovala s několika inscenacemi a od sezony 2014/2015 nastoupila jako kmenová režisérka Činohry. Od září 2015 do roku 2022 zastávala pozici umělecké ředitelky Činohry Národního divadla, kde byla čtvrtou porevoluční uměleckou šéfkou po Ivanu Rajmontovi, Josefu Kovalčukovi a Michalu Dočekalovi. V Národním divadle režírovala řadu významných inscenací, mezi něž patří Ze života hmyzu, Othello, benátský mouřenín, opera Z mrtvého domu, Zemětřesení v Londýně, Spolu/Sami, Manon Lescaut, Sen čarovné noci či Čechovovy Tři sestry. Filmová tvorba Ačkoliv je Daniela Špinar primárně divadelní režisérkou, postupně pronikla i do filmového světa. Její nejvýznamnějším filmovým počinem je celovečerní snímek Idiot (2022) podle románu F. M. Dostojevského, který vznikl jako alternativa k plánované divadelní inscenaci, jejíž zkoušky byly opakovaně přerušovány kvůli pandemii koronaviru. Film byl natočen v prostorách Stavovského divadla a představuje unikátní fúzi divadla a filmu. V hlavních rolích se představili Patrik Děrgel jako kníže Myškin, Tereza Vilišová jako Nastasja Filipovna a Igor Orozovič jako Rogožin. Špinar je také autorkou divadelní hry Zakázané uvolnění, kterou v roce 2012 režírovala v A studiu Rubín. Tato hra se v roce 2014 dočkala filmového zpracování v režii Jana Hřebejka, kde Špinar figuruje jako autorka původní divadelní předlohy a spolupracovala s Hřebejkem na přenosu divadelní poetiky do filmového média. Kromě toho se podílela na televizním seriálu Dobré ráno, Brno! (2023-2024), komediálním projektu Jana Prušinovského pro Českou televizi. Osobní život V roce 2021 Daniela Špinar učinila veřejný coming out, kdy oznámila, že je žena a prochází tranzicí. Po odchodu z funkce umělecké ředitelky Činohry Národního divadla v roce 2022 se věnuje režijní práci na volné noze a autorským projektům. V roce 2025 vydala knihu Zápisky z tranzice, která formou deníku mapuje její tříletý proces tranzice.