Mateusz Kosciukiewicz

Mateusz Kościukiewicz, polský filmový herec, se narodil 1. května 1986 v Nowym Tomyślu. Vystudoval herectví na Státní vyšší herecké škole v Krakově a jeho filmová kariéra se začala rychle rozvíjet už na konci první dekády 21. století. Díky své výrazné osobnosti a schopnosti ztvárnit emocionálně náročné postavy si vydobyl respekt na domácí i mezinárodní filmové scéně. V průběhu své kariéry se etabloval jako jeden z nejvýraznějších představitelů mladší generace polských herců.

Začátek Kościukiewiczovy filmové dráhy je spojen s filmem Wszystko, co kocham (2009) režiséra Jacka Borcucha, v němž ztvárnil mladého rebela žijícího v 80. letech v době stanného práva. Jeho výkon v roli Jana, frontmana punkové kapely, mu přinesl první větší uznání a otevřel mu cestu k dalším náročnějším projektům. Film se promítal na mnoha mezinárodních festivalech, což přispělo k růstu jeho prestiže i mimo Polsko.

Mateusz Kościukiewicz spolupracoval s řadou renomovaných polských režisérů, mezi nimiž vyniká Małgorzata Szumowska. Společně pracovali například na filmech W imię... (2013), kde ztvárnil postavu mladého delikventa, a Twarz (2017), v němž hrál hlavní roli muže po plastické operaci obličeje. Tyto filmy ukázaly Kościukiewiczovu hereckou odvahu a schopnost ponořit se do psychologicky náročných a fyzicky proměnlivých postav.

Kromě polské kinematografie se Kościukiewicz prosadil i v zahraničí. Zahrál si například ve filmu Mládež bezbožná (2012), koprodukci mezi Německem, Francií a Polskem. Jeho schopnost pracovat v různých jazycích a kulturách mu umožnila účastnit se i dalších evropských projektů. V roce 2020 si zahrál v historickém filmu Šarlatán režisérky Agnieszky Holland, kde ztvárnil mladší verzi hlavního hrdiny Jana Mikoláška. Tento film se promítal na Berlinale a posílil jeho mezinárodní profil.

Mateusz Kościukiewicz je známý pro svou výraznou hereckou intenzitu, fyzické nasazení a schopnost přesvědčivě ztvárnit postavy s komplikovanou psychologií. Jeho filmografie je charakteristická důrazem na sociálně a morálně angažovaná témata. Často ztvárňuje postavy outsiderů, rebelů nebo lidí na okraji společnosti, což odpovídá jeho citlivosti pro vnitřní konflikty a emocionální vývoj. Film zůstává hlavní doménou jeho herecké tvorby, kde kombinuje umělecké ambice s výrazným hereckým nasazením.