Sue Lyon

Sue Lyon, narozená jako Suellyn Lyon 10. července 1946 v Davenportu v Iowě, byla americká herečka, která se proslavila především svou rolí v kontroverzním filmu Lolita. Byla nejmladší z pěti dětí Sue Lyon (rozené Karr) a Jamese Lyona. Její otec zemřel, když jí bylo pouhých 10 měsíců, což rodinu uvrhlo do finančních potíží. Začátky kariéry a průlomová role Po otcově smrti se rodina přestěhovala nejprve do Dallasu, kde Sue začala v jedenácti letech pracovat jako dětská modelka, aby finančně pomohla rodině. Později se s matkou přestěhovala do Los Angeles, kde pokračovala v modelingu pro společnost JC Penney a objevila se v reklamách. Její herecká kariéra začala malými rolemi v televizních seriálech Dennis the Menace (1959) a The Loretta Young Show (1953). Zásadní zlom v její kariéře přišel ve čtrnácti letech, kdy byla vybrána z údajně 800 uchazeček do titulní role ve filmu Lolita (1962) režiséra Stanleyho Kubricka. Film byl adaptací kontroverzního románu Vladimira Nabokova o středoškolském profesorovi Humbertu Humbertovi (James Mason), který se obsesivně zamiluje do dvanáctileté dívky. Lyon za svůj výkon získala Zlatý glóbus pro nejslibnější novou herečku, přestože v době premiéry filmu byla příliš mladá na to, aby ho mohla legálně vidět v kině. Vrchol kariéry v 60. letech Po úspěchu Lolity následovalo několik významných rolí v prestižních filmech. V roce 1964 se objevila po boku Richarda Burtona a Avy Gardner ve filmu The Night of the Iguana režiséra Johna Hustona, adaptaci hry Tennessee Williamse. V tomto snímku ztvárnila Charlotte Goodall, mladou svůdnou dívku, která se snaží získat pozornost Burtonovy postavy, vyloučeného kněze. V roce 1966 hrála v posledním filmu legendárního režiséra Johna Forda 7 Women, kde získala druhou hlavní roli po oscarové herečce Anne Bancroft. Následovaly další významné filmy jako komedie The Flim Flam Man (1967) s Georgem C. Scottem a detektivní film Tony Rome (1967) s Frankem Sinatrou. V obou těchto filmech byla uvedena jako druhá hlavní hvězda. Útlum kariéry a osobní problémy V 70. letech začala její kariéra upadat. Objevila se v méně významných filmech jako Four Rode Out (1970), Evel Knievel (1971) a Murder in a Blue World (1973). Pracovala také v televizi, kde hostovala v seriálech jako Night Gallery (1971) a The Magician (1973). Její poslední filmovou rolí byla malá úloha reportérky ABC v hororovém filmu Alligator (1980), který režíroval Lewis Teague. Film pojednával o obřím aligátorovi, který terorizuje město poté, co byl jako mládě spláchnut do kanalizace a vyrostl díky konzumaci laboratorních zvířat vystavených růstovým hormonům. V roce 1984 byl vydán přestříhaný film The Astral Factor pod novým názvem Invisible Strangler, což byl poslední snímek, ve kterém se Sue Lyon objevila. Osobní život Osobní život Sue Lyon byl poznamenán řadou neúspěšných manželství. V roce 1963, ve věku pouhých 17 let, se provdala za herce a pozdějšího scenáristu Hamptona Fanchera III. Manželství skončilo rozvodem o rok později. Celkem byla Lyon vdaná pětkrát, přičemž všechna manželství skončila rozvodem. Z manželství s fotografem Rolandem Harrisonem se jí v roce 1972 narodila dcera Nona. Po ukončení herecké kariéry v roce 1980 se Lyon stáhla z veřejného života. V roce 1996 se výjimečně objevila v médiích, když komentovala plánovaný remake filmu Lolita. Tehdy prohlásila: "Moje zničení jako osoby se datuje od tohoto filmu. Lolita mě vystavila pokušením, kterým by žádná dívka v tomto věku neměla čelit." Sue Lyon zemřela 26. prosince 2019 v Los Angeles ve věku 73 let po delší nemoci. Zanechala po sobě dceru Nonu a odkaz herečky, jejíž kariéra byla navždy spojena s jednou z nejkontroverznějších filmových rolí všech dob.