Bill Marx

Bill Marx (William Woollcott Marx), narozen 8. ledna 1937 v Los Angeles, Kalifornie, USA, je americký jazzový pianista, skladatel, aranžér a hudebník. Je adoptivním synem legendárního komika Harpo Marxe a herečky Susan Fleming. Dětství a hudební začátky Bill Marx byl ve věku osmi měsíců umístěn do dětského domova Children's Home Society v Los Angeles svými biologickými rodiči. O čtyři měsíce později byl adoptován Harpo Marxem a jeho manželkou Susan Fleming. Již od útlého věku projevoval hudební nadání - ve dvou letech se naučil zpívat písně jako "Take Me Out To The Ballgame" a "That's What I Want For Christmas". Ve čtyřech letech začal hrát na klavír a ve dvanácti letech se začal zajímat o kompozici. Jeho otec Harpo, ačkoli sám neuměl číst noty, ho vystavil široké škále hudebních stylů - od Gershwina a Stravinského přes bebop, východní a západní pobřežní jazz až po Bartóka a francouzské impresionistické skladatele. Profesionální začátky s otcem Ve dvanácti letech získal Bill svou první práci jako správce rekvizit svého otce, včetně jeho harfy, při vystoupeních. V šestnácti letech se stal Harpovým aranžérem a hudebním dirigentem. Vzhledem k tomu, že Harpo neuměl číst ani psát noty, Bill vytvořil speciální systém hudební notace, který umožňoval jeho otci učit se nové skladby - horizontální melodie s vertikálními harmoniemi pod nimi. Tato spolupráce vedla k nahrávání dvou alb pro Mercury Records - "Harpo in Hi-Fi" (1957) a "Harpo at Work" (1958), na kterých Bill pracoval během svých studií na prestižní hudební škole Juilliard v New Yorku, kde studoval kompozici pod vedením Bernarda Waagonera. Hudební kariéra Po studiích na Juilliard School se Bill Marx etabloval jako uznávaný jazzový pianista, skladatel a aranžér. Jeho kompozice zahrnují koncerty pro altsaxofon, flétnu, harfu, klavír a housle, stejně jako symfonie. Jako jazzový pianista vystupoval v nočních klubech mezi svými skladatelskými projekty, což je činnost, kterou si užívá dodnes. V roce 1961 podepsal smlouvu s Vee-Jay Records, kde mimo jiné aranžoval coververze hudby pro čtyři alba skupiny Castaway Strings. V roce 1967 začal skládat hudbu pro reklamní spoty. Filmová tvorba V 70. letech se Bill Marx prosadil jako skladatel filmové hudby, především pro nízkorozpočtové hororové filmy. Jeho nejznámějšími díly v této oblasti jsou soundtracky k filmům Count Yorga, Vampire (1970) a jeho pokračování The Return of Count Yorga. Mezi další významné filmy, pro které složil hudbu, patří Scream Blacula Scream, The Deathmaster a The Astral Factor (1978). Při tvorbě filmové hudby často spolupracoval s textařkou Marilyn Lovell. Jeho práce na filmech pokračovala i v 80. letech, kdy například aranžoval hudbu pro film Johna Cassavetese Big Trouble a složil hudbu k filmu Weekend Pass (1984). Pozdější kariéra a odkaz V pozdních 80. letech Bill Marx spolu s harfistkou Carrol McLaughlin cestoval po Spojených státech, kde pořádali vystoupení a propagovali autobiografii jeho otce "Harpo Speaks". Jejich koncerty obsahovaly "přesné interpretace písní, které hrál Harpo" a zahrnovaly i segment, ve kterém se oblékali jako Harpo a Chico Marx. Společně také nahráli album "From Harpo With Love". Na začátku 90. let byl Bill Marx časopisem Los Angeles jmenován nejpopulárnějším pianistou v salonech tohoto města. V roce 2002 získal hvězdu na Palm Springs Walk of Stars. Bill Marx je oficiálním mluvčím bratrů Marxových pro National Film Registry Kongresové knihovny Spojených států, která podporuje zachování amerických filmových klasik. Jako jevištní umělec koncertoval po celém světě, kombinujíc své klavírní umění s humorným vyprávěním o životě a časech, které sdílel se svým otcem, a to jak osobně, tak profesionálně jako jeho hudební aranžér a dirigent. Mnoho z těchto příběhů je zaznamenáno v autobiografii jeho otce "Harpo Speaks!" a v jeho vlastní autobiografii "Son of Harpo Speaks!".