Guillermo Montesinos

Guillermo José "Willy" Montesinos Serrano (narozen 10. ledna 1948 v Castellón de la Plana, Španělsko) je španělský herec s bohatou filmovou, televizní a divadelní kariérou, který se proslavil především svými výraznými rolemi ve španělské kinematografii. Počátky kariéry Montesinos se poprvé dostal na divadelní prkna již ve dvanácti letech v amatérském divadelním souboru. Jeho láska k divadlu se zrodila ještě dříve, když jako malý chlapec navštěvoval s rodiči Městské divadlo v Castellónu, kde mohl nahlédnout do zákulisí a sledovat herce při práci. Později vystudoval dramatické umění a v roce 1969 se přestěhoval do Madridu, aby rozvíjel svou hereckou kariéru. Na filmovém plátně debutoval v roce 1975, ačkoli v následujících letech se věnoval především divadlu. Filmový průlom v 80. letech Skutečný průlom v Montesinosově kariéře přišel v 80. letech, kdy se objevil v několika významných španělských filmech. Mezi jeho nejznámější role patří účinkování ve filmu La vaquilla (1984) režiséra Luise Garcíi Berlangy. Výrazně na sebe upozornil také v komedii La vida alegre (1987) režiséra Fernanda Coloma. Mezinárodní uznání mu přinesla role excentrického taxikáře ve filmu Women on the Verge of a Nervous Breakdown (1988, Ženy na pokraji nervového zhroucení) režiséra Pedra Almodóvara. Tento film se stal jedním z nejúspěšnějších španělských snímků všech dob a překonal dosavadní rekordy v návštěvnosti. Další významné filmové role Montesinos se objevil také v kultovním filmu Amanece, que no es poco (1989, Svítá, a to není málo), který si získal status kultovního díla mezi španělskými diváky. Mezi jeho další významné filmy patří Blood and Sand (1989), kde ztvárnil jednu z hlavních rolí. Nelze opomenout ani jeho účinkování v dětském filmu Buenas noches, señor monstruo (1982), kde hrál postavu Quasimoda po boku dalších španělských hereckých legend. V průběhu své kariéry se objevil ve více než 50 filmech, což svědčí o jeho všestrannosti a oblíbenosti mezi španělskými režiséry. Televizní kariéra V 90. letech Montesinos úspěšně rozšířil svou kariéru o televizní tvorbu. Účinkoval v populárním televizním pořadu Pero ¿esto qué es? (1990-1991) a následně ztvárnil nezapomenutelnou roli "slepého" prodavače losů Casimira Durána přezdívaného "El Ciego" v úspěšném seriálu Los ladrones van a la oficina (1993-1995). Tento seriál patřil k nejsledovanějším španělským televizním pořadům 90. let a získal řadu ocenění včetně prestižní ceny Ondas za nejlepší národní seriál v roce 1993. Montesinos zde měl možnost spolupracovat s největšími hvězdami španělského herectví, jako byli Fernando Fernán Gómez, Agustín González či Manuel Alexandre. Pozdější kariéra V následujících letech se objevil v dalších úspěšných televizních projektech, jako byl seriál Contigo pan y cebolla (1997) nebo populární Cuéntame cómo pasó, kde se připojil k obsazení v šestnácté sezóně. Účinkoval také v regionálním valencijském seriálu L'Alqueria Blanca, který se stal diváckým hitem. Kromě toho se objevil v minisérii Tarancón. El quinto mandamiento a v seriálu Farmacia de guardia. Divadelní tvorba Navzdory úspěchům ve filmu a televizi zůstal Montesinos věrný i divadlu. Během své kariéry účinkoval v řadě divadelních inscenací, včetně Las obras completas de William Shakespeare, El galán fantasma či Tócala otra vez Sam. Kromě herectví se věnoval i režii a adaptaci divadelních her, například u inscenace El extraño viaje, kterou adaptoval společně s Martou Fenollar. Osobní přístup k herectví Montesinos je známý svým profesionálním přístupem a schopností vytvářet charismatické postavy. Sám o své profesi říká, že jednou z výhod herectví je neustálé studium a možnost vytvářet postavy, které nejsou vámi samotnými, ale přesto dokážou oslovit publikum. Za svou dlouhou kariéru ztvárnil jak komediální, tak dramatické role, což svědčí o jeho všestrannosti a hereckém talentu.