Krzysztof Majchrzak

Krzysztof Majchrzak, narozen 2. března 1948 v Gdaňsku, je významný polský filmový a divadelní herec. Tento všestranně nadaný umělec, který je také pianistou, patří mezi nejvýraznější osobnosti polské kinematografie posledních desetiletí. Vzdělání a divadelní kariéra Než se vydal na hereckou dráhu, studoval Majchrzak vokalistiku a pedagogiku na Státní vysoké hudební škole v Lodži. V roce 1974 absolvoval Hereckou fakultu Státní vysoké divadelní školy ve Varšavě. Jeho divadelní kariéra je spojena s prestižními varšavskými scénami - působil v Národním divadle (1974-1975), Všeobecném divadle (1975-1991) a od roku 1991 v divadle Studio. Kromě herectví se věnuje i hudbě jako člen jazzového kvarteta A2. Majchrzak je také doktorem divadelních umění a působí jako pedagog na Divadelní akademii ve Varšavě. Filmové začátky a průlom Na filmovém plátně debutoval ještě jako student v krátkometrážním televizním filmu Draka (1970). Jeho první významnou rolí ve velkém filmu byla účast v díle Andrzeje Wajdy Zaslíbená země (The Promised Land, 1975). Do roku 1979 se objevoval především ve vedlejších rolích, ale skutečný průlom v jeho kariéře přišel s hlavní rolí zápasníka Władysława Góralewicze ve filmu Aria dla atlety (1979) režiséra Filipa Bajona. Tato postava inspirovaná skutečným zápasníkem Stanisławem Cyganiewiczem mu vynesla v roce 1980 prestižní Cenu Zbigniewa Cybulského. Ve stejném roce byl oceněn i za roli v Wolnych chwilach Andrzeje Barańského. Vrcholná tvorba 80. a 90. let Celopolskou popularitu získal Majchrzak díky brilantní roli Kaziuka ve filmu Konopielka (1982) režiséra Witolda Leszczyńského. Za tento výkon obdržel v roce 1983 ocenění Zlatá hůlka na Mezinárodním festivalu komediálních filmů ve Vevey. S Leszczyńským spolupracoval i na dalším filmu Siekierezada (1985), kde opět ztvárnil postavu jménem Kaziuk. V 80. letech se objevil také v kultovním sci-fi filmu Piotra Szulkina Golem (1979) a v postapokalyptickém snímku O-Bi, O-Ba: Koniec cywilizacji (1985). Spolupráce s Janem Jakubem Kolským Mimořádně plodná byla Majchrzakova spolupráce s režisérem Janem Jakubem Kolským, která přinesla několik jeho nejlepších rolí. Za ztvárnění otce Andrzeje ve filmu Cudowne miejsce (1994) získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli na festivalu v Gdyni. Následovala role Józefa Andryszka V. ve filmu Historia kina w Popielawach (1998), která mu vynesla cenu za nejlepší mužský herecký výkon na festivalu v Gdyni a na festivalu Prowincjonalia ve Słupcy (1999). Vrcholem této spolupráce byla role Fryderyka v adaptaci Gombrowiczova románu Pornografia (2003), za kterou byl nominován na Polskou filmovou cenu Orel a získal ocenění za hlavní mužskou roli na festivalu v Gdyni. Mezinárodní uznání a pozdější kariéra Mezinárodní pozornost si Majchrzak získal účastí v surrealistickém filmu Davida Lynche Inland Empire (2006), kde ztvárnil záhadnou postavu Phantoma. Tento experimentální film, částečně natáčený v Polsku, představoval pro herce příležitost spolupracovat s jedním z nejvýznamnějších světových režisérů. Mezi další významné filmy v jeho filmografii patří role Tigellinuse v historickém velkofilmu Quo Vadis (2001) Jerzyho Kawalerowicze a role vydavatele v životopisném dramatu Chopin: Pragnienie miłości (2002) Jerzyho Antczaka. Během své dlouhé kariéry vytvořil Krzysztof Majchrzak více než 30 filmových rolí. Jeho herecký styl se vyznačuje intenzitou, charakterovou hloubkou a schopností ztvárnit komplexní, často rozporuplné postavy. Za svůj umělecký přínos byl v roce 2014 oceněn Stříbrnou medailí Gloria Artis za zásluhy o kulturu.