Marcel Pagnol

Marcel Pagnol, francouzský scénárista, režisér a spisovatel, se narodil 28. února 1895 v Aubagne, nedaleko Marseille. Jako jeden z prvních francouzských tvůrců plně využil možnosti zvukového filmu a stal se klíčovou postavou francouzské kinematografie 20. století. Jeho díla jsou známá hlubokým humanismem, důrazem na dialog a autentickým zachycením života v Provence.

Marcel Pagnol vstoupil do světa filmu adaptací své divadelní hry Marius v roce 1931. Následovaly filmy Fanny (1932) a César (1936), které společně tvoří tzv. marseillskou trilogii. Tato trilogie, zasazená do prostředí přístavního města Marseille, se zaměřuje na mezilidské vztahy, rodinné vazby a morální dilemata. Díla se vyznačují bohatými dialogy a hlubokým porozuměním lidské povaze.

V roce 1932 založil Marcel Pagnol vlastní filmové studio v Marseille, což mu umožnilo plnou tvůrčí kontrolu nad svými projekty. Mezi jeho významné režijní počiny patří filmy Jofroi (1934), Angèle (1934), Regain (1937) a La Femme du boulanger (1938). Tyto snímky se vyznačují autentickým zobrazením venkovského života, důrazem na dialog a využitím přírodních exteriérů Provence.

Pagnolovy filmy často zkoumají témata lásky, cti, rodinných vztahů a sociálních norem. Jeho styl je charakteristický důrazem na dialog, který slouží jako hlavní prostředek vyprávění. Využívá jednoduché filmové prostředky, čímž nechává vyniknout herecké výkony a přirozenost prostředí. Jeho práce je často považována za předchůdce italského neorealismu.

Kromě adaptací vlastních divadelních her se Pagnol věnoval i adaptacím literárních děl, například Letters from My Windmill (1954), inspirované povídkami Alphonse Daudeta. V 50. letech se zaměřil na psaní autobiografických románů, jako jsou La Gloire de mon père (1957) a Le Château de ma mère (1957), které byly později zfilmovány.

Marcel Pagnol byl v roce 1946 zvolen členem Francouzské akademie, jako první filmový tvůrce v historii této instituce. Jeho filmy získaly řadu ocenění a byly mezinárodně uznávány pro svou originalitu a lidskost. Díla jako La Femme du boulanger a La Fille du puisatier (1940) jsou dodnes považována za klasiku francouzské kinematografie.

Pagnolův vliv na francouzskou kinematografii je nepopiratelný. Jeho důraz na dialog a realistické zobrazení života ovlivnil mnoho následovníků. Jeho filmy byly několikrát remakovány, například Jean de Florette a Manon des Sources (1986) v režii Claudea Berriho. Pagnolova díla jsou stále studována a obdivována pro svou hloubku a autenticitu.

Marcel Pagnol zemřel 18. dubna 1974 v Paříži. Je pohřben v Marseille na hřbitově La Treille, spolu se svou rodinou. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho filmů, knih a trvalého vlivu na francouzskou kulturu.