Ruth Nelson

Ruth Gloria Nelson (2. srpna 1905 – 12. září 1992) byla americká divadelní a filmová herečka. Narodila se v Saginaw v Michiganu jako dcera Sanforda Leroye Nelsona a varietní herečky Evy Mudge. Divadelní začátky a Group Theatre Ruth Nelson získala vzdělání na Immaculate Heart Convent School v Los Angeles a následně studovala pod vedením Richarda Boleslawského v American Laboratory Theatre v New Yorku ve 20. letech 20. století. Svůj divadelní debut v New Yorku uskutečnila 4. dubna 1928 v Laboratory Theatre pod Boleslawského režií, kdy ztvárnila titulní postavu ve hře Martine od Jeana-Jacquese Bernarda. V roce 1931 se stala zakládající členkou prestižního divadelního kolektivu Group Theatre, kde získala uznání především za roli manželky taxikáře ve hře Waiting for Lefty od Clifforda Odetse v roce 1935. Tato role předznamenala její budoucí hereckou kariéru, v níž často ztvárňovala nevýrazné, pracující ženy z dělnické třídy. Filmová kariéra v Hollywoodu Po rozpadu Group Theatre v roce 1941 se Nelson přestěhovala do Hollywoodu. Během 40. let natočila řadu filmů pro 20th Century Fox a další hollywoodská studia. Mezi její nejvýznamnější filmy z tohoto období patří The North Star (1943), Wilson (1944), A Tree Grows in Brooklyn (1945) pod režií jejího kolegy z Group Theatre Elia Kazana, Humoresque (1946) s Joan Crawfordovou a Johnem Garfieldem, The Sea of Grass (1947) opět pod Kazanovou režií a Mother Wore Tights (1947). V těchto filmech často hrála podpůrné role pracujících žen, přičemž její tlumený, realistický herecký projev dodával postavám autenticitu. Přerušení kariéry a návrat k filmu Když její kariéra začínala nabírat na obrátkách, byla nucena ji pozastavit, když byl její druhý manžel, režisér John Cromwell, v roce 1951 falešně obviněn z komunismu hercem Adolphem Menjou během slyšení Výboru pro neamerickou činnost. Cromwell byl následně zařazen na černou listinu. Nelson odmítla roli v divadelní hře Death of a Salesman, která by vyžadovala, aby opustila Los Angeles a vrátila se na newyorskou scénu, a zůstala po boku svého manžela. Sama byla kvůli spojení s Cromwellem nucena opustit filmový průmysl na téměř 30 let. Pozdní kariéra a návrat na plátno Většinu své práce od 50. let realizovala na divadelních prknech, zejména v úspěšném oživení hry The Skin of Our Teeth v roce 1966. K filmové tvorbě se vrátila až v roce 1977, kdy ji režisér Robert Altman obsadil do filmu 3 Women, surrealistického psychologického dramatu s Shelley Duvallovou a Sissy Spacekovou. Ve filmu ztvárnila paní Roseovou, která se objeví v nemocnici a tvrdí, že je matkou postavy Pinky (Spacek). Ve stejném roce se objevila ve filmu The Late Show režiséra Roberta Bentona, kde hrála paní Schmidtovou, domácí Art Carneyho postavy stárnoucího soukromého detektiva. Byl to její první filmový výstup po téměř 30 letech od filmu Arch of Triumph (1948). Její poslední filmovou rolí byla postava paní Loweové, matky pacienta ztvárněného Robertem De Nirem ve filmu Awakenings (1990) režisérky Penny Marshall. Její výkon v tomto filmu, natočeném když jí bylo 84 let, byl oceněn mnoha kritiky. Julie Salamon z Wall Street Journal o jejím výkonu napsala: "Nelson dosahuje strhující krásy, která vyniká i mezi těmito výjimečnými herci dělajícími výjimečné věci." Ruth Nelson zemřela 12. září 1992 ve svém domě v New Yorku na rakovinu mozku komplikovanou mrtvicí a zápalem plic. Zanechala po sobě odkaz vynikající charakterní herečky, jejíž kariéra zahrnovala významné divadelní i filmové role napříč šesti desetiletími.