Karen Arthur

Karen Arthur, narozená 24. srpna 1941 v Omaze v Nebrasce, je americká režisérka, producentka a herečka, která se významně zapsala do historie kinematografie jako průkopnice mezi ženami-režisérkami. Počátky kariéry Karen Arthur začínala svou uměleckou dráhu jako tanečnice, vystupující na newyorských divadelních scénách v 60. letech. Její taneční zkušenosti ji později přivedly k herectví. V roce 1967 debutovala jako herečka v romantické komedii A Guide for the Married Man a následně se objevila v dramatu Winning (1969). Během své herecké kariéry hostovala v populárních televizních seriálech jako The Monkees, Get Smart a The Streets of San Francisco. V polovině 70. let se však rozhodla svou hereckou kariéru ukončit a plně se soustředit na režii. Filmová režie V roce 1975 debutovala jako režisérka experimentálním feministickým dramatem Legacy s Joan Hotchkis v hlavní roli. Film byl adaptací divadelní hry a získal zvláštní cenu na filmovém festivalu v Locarnu. Její druhý celovečerní film The Mafu Cage (1978) byl nekonvenčním psychologickým thrillerem, ve kterém excelovala Carol Kane a Lee Grant jako dvě narušené sestry. Film měl premiéru na festivalu v Cannes v sekci Quinzaine des Réalisateurs (Directors' Fortnight). Její třetím a posledním celovečerním filmem byl thriller Lady Beware (1987) s Diane Lane v hlavní roli, jehož natáčení bylo poznamenáno konflikty s producenty ohledně umělecké vize. Televizní průlom Ačkoliv natočila několik celovečerních filmů, většina její práce se odehrávala v televizi, kde vybudovala dlouhou a plodnou kariéru. V roce 1976 začala režírovat pro televizi epizodou seriálu Rich Man, Poor Man Book II. Následně režírovala epizody populárních seriálů jako Hart to Hart, Remington Steele a Emerald Point N.A.S. Nejvýznamnější byla její práce na seriálu Cagney & Lacey, kde režírovala osm epizod. Za epizodu nazvanou Heat získala v roce 1985 cenu Emmy za vynikající režii dramatického seriálu, čímž se stala první ženou v historii, která toto ocenění získala. Televizní filmy a minisérie Karen Arthur se specializovala také na televizní filmy a minisérie. Mezi její významné televizní projekty patří The Rape of Richard Beck (1985), kontroverzní drama s Richardem Crennou v hlavní roli, který za svůj výkon získal Emmy. Dále režírovala australskou minisérii Return to Eden (1983), která zaznamenala obrovský divácký úspěch, a televizní film Victims for Victims: The Theresa Saldana Story (1984). Věnovala se také biografickým dramatům o známých osobnostech, jako The Jacksons: An American Dream, Love and Betrayal: The Mia Farrow Story a filmy o Jimu a Tammy Faye Bakerových. Režijní styl a odkaz Karen Arthur byla známá svou specifickou režijní technikou "dlouhého záběru" (long take), kdy je akce choreografována v jediném záběru kamery. Tuto techniku využívala zejména v seriálu Cagney & Lacey. Byla teprve třetí ženou (po Dorothy Arzner a Idě Lupino), která se stala členkou Directors Guild of America, což byl v té době významný úspěch. Během své kariéry režírovala více než 40 celovečerních a televizních filmů, minisérií a televizních seriálů. Její poslední režijní prací byl dokumentární film Artists Of The Bahamas (2008), který natočila společně se svým manželem, kameramanem Thomasem Neuwirthem, s nímž se seznámila při natáčení seriálu Cagney & Lacey. Osobní život Karen Arthur, původním jménem Karen Jensen, se během své kariéry provdala za kameramana Thomase Neuwirtha, se kterým se seznámila při natáčení seriálu Cagney & Lacey. Jejich manželství trvá již více než 39 let. V současnosti je Karen Arthur v důchodu a žije ve Springfieldu ve Vermontu.