Valérie Stroh

Valérie Stroh, narozená 11. srpna 1958 ve Štrasburku ve Francii, je francouzská herečka, režisérka a scenáristka s bohatou filmovou kariérou. Dětské role a začátky kariéry Valérie Stroh se na filmovém plátně objevila již v dětství. V roce 1969 debutovala ve filmu L'Ours et la Poupée (The Bear and the Doll) režiséra Michela Devilla, kde ztvárnila neteř postavy Gasparda, kterého hrál Jean-Pierre Cassel. O dva roky později se objevila v italském snímku Liza (1971) režiséra Marca Ferreriho, kde hrála dceru postavy Giorgia ztvárněného slavným Marcellem Mastroiannim. V roce 1973 účinkovala v televizním seriálu L'Éducation sentimentale. Po těchto raných hereckých zkušenostech se Valérie rozhodla studovat architekturu v Marseille a později v Paříži (1977-1980). Přestože získala diplom, nikdy se tomuto oboru profesionálně nevěnovala a vrátila se k herectví. Spolupráce s René Féretem a herecký průlom Po návratu k filmové kariéře se v roce 1983 objevila ve snímku La Vie est un roman (Life Is a Bed of Roses) uznávaného režiséra Alaina Resnaise. Zásadní pro její kariéru byla spolupráce s režisérem René Féretem, který ji obsadil do několika svých filmů. V roce 1985 hrála roli Sary ve filmu Le Mystère Alexina (The Mystery of Alexina), následoval snímek L'Homme qui n'était pas là (The Man Who Wasn't There) z roku 1987, kde ztvárnila femme fatale Rellu. Jejím největším hereckým úspěchem byl film Baptême (Baptism) z roku 1989, kde hrála postavu Aline Dauchy-Gravey. Za tento výkon byla v roce 1990 nominována na Césara v kategorii nejslibnější herečka. Spolupráce s Féretem pokračovala i filmem Promenades d'été (Summer Walks) z roku 1992. Režijní a scenáristická dráha V roce 1991 Valérie Stroh rozšířila svou filmovou činnost o režii a scénář, když natočila film Un homme et deux femmes (A Man and Two Women) podle povídek spisovatelky Doris Lessing. V tomto snímku také ztvárnila všechny hlavní ženské role - Marthu, Anne, Fredu a Judith. V roce 1993 režírovala dokumentární film o francouzském jazzovém trumpetistovi Éricu Le Lannovi. Ke scenáristické práci se vrátila při spolupráci na filmu Le Pressentiment (The Premonition) z roku 2006, který režíroval Jean-Pierre Darroussin a v němž si také zahrála roli Isabelle. Pozdější kariéra V průběhu 90. let a na počátku nového tisíciletí se Valérie Stroh objevila v řadě filmů a televizních produkcí. Mezi její významnější role patří účinkování ve filmech La Confusion des genres (Gender Confusion) z roku 2000 a Marie-Line ze stejného roku. V roce 2010 režírovala s Danielem Lainém dokumentární film Le Plus Beau Métier du monde, který představil portréty pěti hereček (Sylvia Kristel, Mathilda May, Agnès Soral, Véronique Boulanger a Gabrielle Lazure) a zabýval se problematikou postavení žen nad čtyřicet let ve filmovém průmyslu. V roce 2016 se objevila v historickém dramatu Eternity (Éternité) po boku hvězd jako Audrey Tautou, Bérénice Bejo a Mélanie Laurent. Jednou z jejích novějších rolí byla postava paní Cléry v oceňovaném filmu The Mad Women's Ball (Le Bal des Folles) z roku 2021, který režírovala Mélanie Laurent. Televizní a další projekty Kromě filmové tvorby se Valérie Stroh věnovala i televizním projektům. Objevila se v populárních francouzských seriálech jako Joséphine, ange gardien, L'Instit nebo Les Bœuf-carottes. V roce 2009 byla členkou poroty televizní soutěže La France a un incroyable talent. Kromě herectví a režie se příležitostně věnuje i dekoraci interiérů, například redesignovala Moulin de Vernegues.