Gudrun Landgrebe, narozená 20. června 1950 v Göttingenu, je významná německá herečka. Vyrůstala v Bochumi a v letech 1968 až 1971 studovala na divadelní škole v Kolíně nad Rýnem. Svou profesionální kariéru zahájila v roce 1971 debutem v městském divadle Stadttheater Bielefeld. Následujících deset let působila na různých divadelních scénách v Německu, včetně divadel ve Wuppertalu, Bruchsalu, Hofu, Detmoldu, Feuchtwangenu, Pforzheimu a Dortmundu.
Filmový průlom
Na filmovém plátně debutovala v roce 1977 v televizním filmu Aufforderung zum Tanz (Pozvání k tanci), kde ztvárnila kadeřnici a milenku hlavní postavy. Její první hlavní filmovou rolí byla postava ve snímku Dabbel Trabbel (1981) režisérky Dorothey Neukirchen. Skutečný průlom v její kariéře však přišel v roce 1983 s kontroverzním filmem Die flambierte Frau (A Woman in Flames) režiséra Roberta van Ackerena. V tomto provokativním dramatu ztvárnila Evu, ženu z vyšší společnosti, která opouští svého arogantního manžela a stává se luxusní prostitutkou. Její výkon v tomto filmu jí přinesl mezinárodní uznání a vytvořil její image jako "nového typu ženy 80. let" - chladné, sebevědomé a eroticky přitažlivé.
Mezinárodní úspěch
Po úspěchu filmu Die flambierte Frau následovala řada významných rolí v prestižních produkcích. V roce 1984 ztvárnila hlavní roli ve filmu Annas Mutter režiséra Burkharda Driesta, založeném na skutečném příběhu Marianne Bachmeier, která zastřelila vraha své dcery přímo v soudní síni. Téhož roku se objevila v oceňovaném televizním seriálu Heimat režiséra Edgara Reitze jako Klärchen Sisse, první velká láska hlavního hrdiny Hermanna.
V roce 1984 také ztvárnila titulní roli ve filmu Yerma, maďarském dramatu režírovaném Imre Gyöngyössym a Barnou Kabayem, které bylo vybráno jako maďarský kandidát na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. V roce 1985 se objevila ve filmu Oberst Redl (Colonel Redl) renomovaného režiséra Istvána Szabó, kde hrála baronku a dočasnou milenku titulní postavy ztvárněné Klausem Mariou Brandauerem.
Téhož roku zazářila v italsko-německém filmu Leidenschaften (The Berlin Affair) režisérky Liliany Cavani, kde ztvárnila manželku německého diplomata, která se v Berlíně roku 1938 zaplete do milostného trojúhelníku s dcerou japonského velvyslance.
Vrchol kariéry
Jedním z jejích nejznámějších filmů je kriminální thriller Die Katze (The Cat) z roku 1988 režiséra Dominika Grafa, kde hrála po boku Götze George. V tomto napínavém snímku ztvárnila Juttu Ehser, manželku ředitele banky, která je zapletena do složitého bankovního přepadení. Za svůj výkon v tomto filmu byla nominována na Německou filmovou cenu za nejlepší herečku v hlavní roli.
V roce 1990 se objevila ve filmu Milena, inspirovaném životem Mileny Jesenské, přítelkyně Franze Kafky. V roce 1997 hrála ve filmu Rossini, oder die mörderische Frage, wer mit wem schlief (Rossini) režiséra Helmuta Dietla, satirické komedii o německém filmovém průmyslu, kde se objevila po boku hvězdného obsazení včetně Maria Adorfa, Veroniky Ferres, Heinera Lauterbacha a Götze George. I za tento film získala nominaci na Německou filmovou cenu.
Pozdější kariéra
V roce 1998 se objevila v televizním filmu Opernball (Opera Ball) s Heinerem Lauterbachem a Frankou Potente. V následujících letech prokázala svůj komediální talent v několika filmech, včetně Das merkwürdige Verhalten geschlechtsreifer Großstädter zur Paarungszeit (1998), Wer liebt, dem wachsen Flügel (1999) a Viktor Vogel - Commercial Man (2001).
V roce 2011 ztvárnila židovskou komunistickou učitelku hudby ve filmu Wunderkinder režiséra Markuse O. Rosenmüllera, dramatu odehrávajícím se v době nacismu. Film vypráví příběh tří hudebně nadaných dětí, jejichž přátelství je vystaveno zkoušce po německém útoku na Sovětský svaz v roce 1941.
V posledních letech se Gudrun Landgrebe objevovala především v televizních produkcích. Hrála hlavní role v mysteriózním dramatu Der Mann ohne Schatten (2014) a komedii Endstation Glück (2016). Dále se objevila jako záhadná psychoterapeutka v šestidílném mysteriózním seriálu Weinberg (2015) a v satirickém politickém seriálu In bester Verfassung (2019).
Ocenění a odkaz
Za svou dlouhou a rozmanitou kariéru získala Gudrun Landgrebe několik nominací na prestižní filmové ceny. V roce 2020 obdržela cenu Askania Award, která je udělována umělcům za mimořádné zásluhy o film. Během své více než čtyřicetileté kariéry vytvořila Landgrebe přes 100 filmových a televizních rolí, čímž se zařadila mezi nejvýznamnější německé herečky své generace.
Gudrun Landgrebe je známá svou všestranností a ochotou přijímat náročné role. Její herecký styl se vyznačuje rezervovaným, chladným přístupem, který kontrastuje s intenzivními emocemi jejích postav. Díky své oddanosti hereckému řemeslu a odvaze přijímat kontroverzní role se stala respektovanou osobností německého filmového průmyslu, která ovlivnila celou generaci herců svým závazkem k autentickému a odvážnému herectví.