Ritva Vepsä

Ritva Annikki Vepsä (12. února 1941, Helsinky, Finsko – 30. července 2016, Helsinky, Finsko) byla významná finská herečka, která se zapsala do dějin finské kinematografie především svými výraznými rolemi v přelomových filmech konce 60. let. Počátky kariéry Svou hereckou dráhu zahájila Ritva Vepsä na počátku 60. let. Mezi její první filmové role patřilo účinkování ve snímku Autotytöt (1960), kde ztvárnila postavu jménem Ritva. V následujících letech se objevila v několika dalších finských filmech, včetně Don Quijote (1961), kde hrála Dulcineu, a Rakas... (1961) v roli Pirkko. Postupně si budovala pozici talentované herečky ve finské kinematografii. Vrchol kariéry a ocenění Skutečný průlom v její kariéře přišel koncem 60. let, kdy ztvárnila hlavní role ve dvou významných finských filmech. V roce 1969 se představila ve snímku Sixtynine 69 režiséra Jörna Donnera, kde hrála postavu Tuuly Virty, ženy v problematickém manželství. Ve stejném roce zazářila také v sci-fi dramatu A Time of Roses (Ruusujen aika) režiséra Risto Jarvy, kde ztvárnila dvojroli – modelku Saaru Turunen a její dvojnici Kisse Haavisto. Film se odehrává v dystopické budoucnosti roku 2012, kde historik zkoumá život a záhadnou smrt modelky z minulosti. Za své výkony v těchto dvou filmech získala Ritva Vepsä v roce 1970 prestižní finskou filmovou cenu Jussi v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli, což potvrdilo její mimořádný talent a postavení v rámci finské kinematografie. Spolupráce s Jörnem Donnerem Po úspěchu filmu Sixtynine 69 pokračovala Ritva Vepsä ve spolupráci s režisérem Jörnem Donnerem. V roce 1970 hrála v jeho kontroverzním snímku Portraits of Women (Naisenkuvia), kde ztvárnila postavu Saary Suominen. Film vyvolal ve Finsku značný rozruch a stal se druhým nejsledovanějším finským filmem roku 1970 s více než 316 000 diváky. Snímek byl satirou na filmový průmysl a společenské konvence, v níž Donner sám hrál postavu pornografického filmaře vracejícího se z Ameriky do Finska. Další filmová tvorba V průběhu své kariéry se Ritva Vepsä objevila v řadě dalších finských filmů. Její filmografie zahrnuje snímky jako Varjostettua valoa (1962), kde hrála Veeru Berg, Kaksi kanaa (1963) a další. Její herecký projev byl charakteristický přirozeností a autenticitou, což jí umožnilo ztvárňovat různorodé postavy. Pozdější kariéra V pozdější fázi své kariéry se Ritva Vepsä objevila v mezinárodně uznávaném filmu The Man Without a Past (Mies vailla menneisyyttä) z roku 2002, který režíroval Aki Kaurismäki. Tento film, který získal Grand Prix na filmovém festivalu v Cannes a byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film, představuje jeden z vrcholů finské kinematografie. Ačkoliv zde Vepsä ztvárnila menší roli, její účast v tomto významném projektu podtrhla její dlouhodobý přínos finské filmové tvorbě. Osobní život V osobním životě byla Ritva Vepsä v letech 1960-1979 provdána za herce a režiséra Yrjö Tähtelä. Ritva Vepsä zemřela 30. července 2016 ve věku 75 let ve svém domově v Helsinkách na rakovinu plic. Odkaz Ritva Vepsä zůstává významnou postavou finské kinematografie, především díky svým rolím ve filmech, které definovaly finskou novou vlnu konce 60. let. Její výkony v Sixtynine 69 a A Time of Roses jsou považovány za jedny z nejpozoruhodnějších hereckých kreací ve finské filmové historii a přispěly k mezinárodnímu uznání finské kinematografie.