Judy Lenteen Pace, narozená 15. června 1942 v Los Angeles v Kalifornii, je americká herečka známá především svými rolemi ve filmech a televizních pořadech, zejména v žánru blaxploitation. Jako dcera leteckého mechanika a švadleny vyrůstala v Los Angeles, kde po absolvování střední školy Dorsey High School studovala sociologii na Los Angeles City College.
Počátky kariéry
Svou profesionální dráhu zahájila jako modelka, když se v roce 1961 ve věku pouhých 20 let stala nejmladší modelkou, která kdy předváděla na přehlídkách Ebony Fashion Fair. Tato zkušenost jí otevřela dveře do světa filmu a televize. Filmový debut absolvovala v roce 1963 jako jedna z titulních postav v hororu Williama Castlea 13 Frightened Girls. Významným milníkem v její kariéře byl rok 1968, kdy se stala první černošskou zápornou hrdinkou v televizním seriálu, když ztvárnila postavu Vickie Fletcher v populárním dramatickém seriálu Peyton Place (1968-1969).
Filmová kariéra
Judy Pace se rychle prosadila v Hollywoodu a objevila se v několika významných filmech. V roce 1968 zaujala kritiky svým výkonem ve filmu Three in the Attic, kde ztvárnila postavu Eulice, mladé umělkyně. Renomovaný filmový kritik Roger Ebert ji za tento výkon vyzdvihl jako "rychlou, vtipnou herečku, která dokáže dát replice ostří a udržet scénu jiskřivou". V témže roce si zahrála menší roli ve filmu The Thomas Crown Affair.
Její největší filmový průlom přišel v roce 1970 s rolí Iris Brown ve filmu Cotton Comes to Harlem režiséra Ossie Davise, který je považován za jeden z prvních a nejvýznamnějších filmů žánru blaxploitation. Tento film, v němž hrála milenku podvodného kazatele, se stal komerčním hitem a pomohl nastartovat éru černošských filmů v 70. letech. Následovaly role ve filmech jako Cool Breeze (1972), kde ztvárnila postavu Obalese Eaton, Frogs (1972) v roli Belly Garrington a The Slams (1973) jako Iris Daniels.
Televizní úspěchy
V televizním světě dosáhla Judy Pace významného úspěchu rolí Pat Walters v dramatickém seriálu The Young Lawyers (1969-1971), za kterou získala v roce 1970 cenu Image Award za vynikající herečku v dramatickém seriálu. Objevila se také v kriticky oceňovaném televizním filmu Brian's Song (1971), kde ztvárnila Lindu, manželku fotbalisty Gale Sayerse.
Během 70. let se stala známou tváří na televizních obrazovkách, když hostovala v populárních seriálech jako Batman, Bewitched, The Flying Nun, I Dream of Jeannie, I Spy, The Mod Squad, Sanford and Son, Good Times, That's My Mama a What's Happening!!. Její přítomnost na obrazovce byla vždy vítaná, vřelá a přitažlivá, přičemž si zachovávala přirozenou eleganci.
Divadelní kariéra a další aktivity
Kromě filmu a televize se Judy Pace prosadila i na divadelních prknech. V roce 1973 zazářila v úspěšné las vegaské produkci muzikálu Guys and Dolls, kde v černošském obsazení ztvárnila roli Adelaide. V roce 1971 založila nadaci Kwanza Foundation, jedinou filantropickou neziskovou černošskou organizaci oceňující ženy ve filmu před i za kamerou, kterou vedla společně s herečkou Nichelle Nichols.
Osobní život
V roce 1972 se Judy Pace provdala za herce Dona Mitchella, známého ze seriálu Ironside. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery - herečka Julia Pace Mitchell a Shawn Meshelle Mitchell. Manželství skončilo rozvodem v roce 1984. Již v roce 1966 se Judy seznámila s baseballovou legendou Curtem Floodem, když ji viděl jako svobodnou účastnici v televizní soutěži The Dating Game. Po rozvodu s Mitchellem se s Floodem znovu setkala a v roce 1986 se za něj provdala. Zůstali spolu až do Floodovy smrti v roce 1997. Po jeho smrti se stala významnou mluvčí propagující jeho roli při prosazování volného hráčského trhu v profesionálním sportu.
Odkaz
Judy Pace je průkopnicí, která během své kariéry prolomila rasové bariéry v televizi a Hollywoodu. Byla první tmavou černošskou ženou, která se objevila ve filmu, a první černošskou zápornou hrdinkou v televizním seriálu. Jako "nová černá žena - silná a sebevědomá" se její kariéra rozvinula s hnutím Black Power a Black is Beautiful koncem 60. let. Svou elegancí, talentem a všestranností otevřela dveře budoucím generacím černošských hereček a zůstává významnou postavou v historii americké kinematografie.