Fanny Cottençon

Fanny Cottençon, narozená 11. května 1957 v Port-Gentil v Gabonu (tehdejší Francouzská rovníková Afrika), je francouzská herečka a filmová producentka. Pochází z umělecké rodiny, její otec byl houslista, což jí umožnilo rozvíjet zájem o umění již od útlého věku. Počátky kariéry Svou uměleckou dráhu zahájila v roce 1975, kdy se připojila k Mezinárodnímu divadelnímu workshopu. Divadelní zkušenosti jí poskytly solidní základ pro následnou filmovou kariéru. První filmovou roli získala v roce 1976 ve snímku Dernière exit avant Roissy. Její výrazný talent jí brzy otevřel dveře k významnějším rolím ve francouzské kinematografii. Průlom a ocenění Skutečný průlom v její kariéře přišel s filmem L'Étoile du Nord (1982) režiséra Pierra Graniera-Deferra. V tomto snímku, natočeném podle románu George Simenona, ztvárnila postavu Sylvie Baron, belgické exotické tanečnice. Film vypráví příběh odehrávající se ve 30. letech 20. století, kdy francouzský dobrodruh Édouard Binet (Philippe Noiret) potkává na lodi z Alexandrie do Marseille Sylvii a egyptského obchodníka Nemroda. Za svůj výkon v tomto filmu získala Fanny Cottençon v roce 1983 prestižní ocenění César pro nejlepší herečku ve vedlejší roli, což výrazně posílilo její pozici ve francouzském filmovém průmyslu. Významné filmové role Mezi další významné filmy v její kariéře patří Histoire du chevalier Des Grieux et de Manon Lescaut (1978), televizní minisérie natočená podle klasického románu Abbého Prévosta. Tento příběh tragické lásky mezi šlechticem a obyčejnou ženou se stal jedním z nejreprintovanějších románů francouzské literatury a jeho adaptace přinesla Fanny Cottençon další uznání. V roce 1987 zazářila ve filmu Poussière d'ange režiséra Édouarda Niermanse, kde ztvárnila postavu Martine, manželky policejního inspektora Simona Blounta (Bernard Giraudeau). Tento temný kriminální thriller vypráví příběh alkoholického policisty, kterého opustila manželka a který se během vyšetřování setkává s tajemnou mladou ženou Violettou (Fanny Bastien). Film byl oceněn za svou poetickou atmosféru a výrazné herecké výkony. Pozdější kariéra V 90. letech se objevila v komedii Les clés du paradis (1991), kde hrála po boku Gérarda Jugnota a Pierra Arditiho v příběhu o dvou bratrech, kteří si vymění životy včetně manželek. Její všestrannost jako herečky se projevila i v televizním filmu Poil de carotte (2003), adaptaci klasického francouzského románu. V novém tisíciletí pokračovala v aktivní herecké kariéře. V roce 2007 se objevila v komedii Supergranny.com a v roce 2013 ve filmu Bright Days Ahead (Les Beaux Jours), kde hrála vedle Fanny Ardant a Patricka Chesnaise. Film byl uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu a získal několik nominací na filmová ocenění. Současná tvorba V posledních letech se Fanny Cottençon objevila ve filmu À 2 heures de Paris (2018), kde ztvárnila matku hlavní postavy Sidonie. Její dlouhodobá a rozmanitá kariéra zahrnuje desítky filmových a televizních rolí, které dokazují její mimořádnou všestrannost a schopnost ztvárnit širokou škálu postav. V březnu 2017 obdržela Řád umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres), významné francouzské státní vyznamenání, které potvrzuje její přínos francouzské kultuře a umění. Fanny Cottençon zůstává respektovanou osobností francouzského filmu, jejíž kariéra zahrnuje spolupráci s významnými režiséry a herci francouzské kinematografie.