Jean-Pierre Darras

Jean-Pierre Darras, narozen 26. listopadu 1927 v Paříži, Francie, zemřel 5. července 1999 v Créteil, Val-de-Marne, byl významný francouzský herec, režisér a spisovatel. Jeho pravé jméno bylo Jean-Pierre Emmanuel Georges Victor Ange Dumontet. Divadelní začátky a TNP Navzdory odporu své měšťanské rodiny se Jean-Pierre Darras vydal na dráhu divadelního umění. Svou divadelní kariéru zahájil v roce 1949 s Hubertem Gignouxem v Centre dramatique de l'Ouest. V roce 1953 vstoupil do souboru Théâtre National Populaire (TNP) pod vedením Jeana Vilara. Zde hrál v mnoha klasických dílech, včetně her od Molièra, Shakespeara a dalších významných dramatiků. Na jevištích TNP a na Avignonském festivalu ztvárnil řadu postav, které mu přinesly uznání. Během svého působení v TNP vytvořil s Philippe Noiretem, který byl také členem souboru, komické duo "Darras et Noiret". Mezi lety 1959 a 1962 se oba účastnili televizního pořadu Denise Glaserové "Discorama", kde často dělali rozhovory s hvězdami. Součástí týmu byl také herec Jean Desailly. Od roku 1963 moderovala Denise Glaserová pořad Discorama sama a Jean-Pierre Darras se poté věnoval především divadlu. Kabaretní úspěchy S Philippe Noiretem vytvořili vynikající kabaretní duo, přičemž jejich nejslavnějším skečem byl "Louis XIV a Racine". Jejich komická čísla byla velmi populární a Darras se později zaměřil na bulvární komedii, kde dosáhl velkého úspěchu. Jejich kabaretní spolupráce začala v roce 1958 a trvala pět let. Vystupovali v různých pařížských kabaretech, nejprve v L'Ecluse, poté ve Villa d'Este, Aux Trois Baudets nebo L'Echelle de Jacob. Během této doby vytvořili postavu komického Krále Slunce. Dva roky také uváděli skeče v rozhlasovém pořadu "Dimanche Dans Un Fauteuil". Televize je proměnila v neobvyklé moderátory kultovního pořadu Denise Glaserové "Discorama", kde vedli rozhovory s osobnostmi jako Johnny Hallyday, Serge Gainsbourg, Dalida a mnoha dalšími. Filmová kariéra Ve filmu Jean-Pierre Darras zpočátku hrál pouze malé role nebo komparz. Aniž by opustil divadelní prkna, vybudoval si skutečnou filmovou kariéru od roku 1969. Rychle se orientoval na filmy pro široké publikum, především komedie, ve kterých mohl uplatnit svůj komický talent. Jeho filmový debut přišel v roce 1959 ve snímku Deux hommes dans Manhattan režiséra Jean-Pierre Melvilla, kde hrál opilce. Film ho často obsazoval a spolupracoval s významnými režiséry jako Audiard, Buñuel, Tchernia, Molinaro a Oury. Jeho vášeň pro Molièra ho přivedla k účinkování v filmových adaptacích Rogera Coggia Les Fourberies de Scapin (1981) a Le Bourgeois gentilhomme (1982). V roce 1982 režíroval celovečerní film Le Braconnier de Dieu, adaptaci románu Reného Falleta, který vypráví o bloudění mnicha konfrontovaného s pokušeními světa. Mezi jeho významné filmové role patří Frisou v Le braconnier de Dieu (1983), Le maître de philosophie v Le bourgeois gentilhomme (1982), Argante v Les fourberies de Scapin (1981) a titulní role v televizním seriálu Molière pour rire et pour pleurer (1973). V roce 1990 propůjčil svůj hlas jako vypravěč (hlas Marcela) ve filmu My Father's Glory (La Gloire de mon père), který režíroval Yves Robert podle románu Marcela Pagnola. Mezi jeho další významné filmy patří My Mother's Castle, Le viager, Lucky Jo, Three Men to Destroy a Asterix and Caesar's Surprise, kde propůjčil hlas postavě Abraracourcix. Láska k Molièrovi a divadelní režie Na divadelních prknech Jean-Pierre Darras hrál v mnoha klasických dílech (Les Caprices de Marianne, Tartuffe atd.) a později se orientoval na bulvární divadlo, kde dosáhl velkého úspěchu ve světově známých hrách (Boeing Boeing od Marca Camolettiho, kterou hrál osmsetkrát, L'Arnacoeur, Désiré, Topaze). Velkou část svého talentu věnoval Molièrovi, kterého bezmezně obdivoval: režíroval Le Médecin malgré lui a Le Bourgeois gentilhomme, hrál v televizním seriálu Molière pour rire et pour pleurer, publikoval Molière, Mémoires imaginaires (1988) a inscenoval hru Mon Molière imaginaire ou Quelques vies qui ont été la mienne (1999). Pozdější kariéra a odkaz V roce 1977 založil sdružení Artistes Français Associés, které vedl až do své smrti. V roce 1993 obnovil festival Estivales de Carpentras, kde úspěšně propagoval jednoduché a lidové divadlo. V roce 1963 nahrál s Philippe Noiretem francouzské písně "Consuela", "Marche Grecque", "Mon Grand" a "Paris-Paname", které napsal Henri Betti (hudba) a Jean Cosmos (texty). V roce 1985 nahrál píseň "Après Moi" se svou manželkou Corinne Lahaye. V roce 1993 založil se svou manželkou festival "Estivales de Carpentras", který probíhal až do roku 2009. Pozoruhodné je, že hrál Molièra (jehož Imaginární paměti také napsal) v televizním seriálu Molière pour rire et pour pleurer. Jean-Pierre Darras zemřel 5. července 1999 v Créteil ve věku 71 let, zanechávaje za sebou bohaté divadelní a filmové dědictví. Jeho všestranný talent, komediální nadání a vášeň pro Molièrovo dílo z něj učinily jednu z výrazných osobností francouzské kultury druhé poloviny 20. století.