79%
Desatero přikázání
- Dobrodružný
- Drama
Loyal Griggs se narodil 15. srpna 1906 v Michiganu a byl americkým kameramanem. Griggs nastoupil do studia Paramount Pictures v roce 1924 ihned po ukončení školy a zpočátku pracoval v oddělení speciálních efektů. Vstoupil do filmového průmyslu v polovině dvacátých let přímo ze střední školy jako asistent v oddělení speciálních efektů studia Paramount.
Počátky kariéry a postupný vzestup
Griggs postupoval od asistenta fotografa přes druhého kameramana až po kameramana pro procesní fotografii, než se stal hlavním kameramanem pro tři filmy z roku 1951: Crosswinds, Passage West a The Last Outpost. Byl kameramanem téměř 30 let, než postoupil na pozici hlavního kameramana, a svou hodnotu prokázal ziskem Oscara za kameru pro film Shane (1953), pouhé dva roky po svém povýšení na hlavního kameramana. Jako jeden z nejlepších procesních fotografů v oboru pomohl vytvořit spektakulární sekvenci zemětřesení pro film San Francisco (1936) a podílel se na technickém Oscaru za film Spawn of the North (1938). Úspěch s filmem Shane
Griggs získal Oscara za nejlepší kameru za western Shane z roku 1953. Griggs vyhrál Oscara za George Stevensův klasicky pojaté western Shane (1953) a poté natočil více než tucet velkých filmů v tomto desetiletí. Film Shane se stal jeho průlomovým dílem, které definovalo jeho kariéru jako jednoho z předních kameramanů Hollywoodu. Významné filmy padesátých let
Griggs' další filmy pro Paramount jako kameraman zahrnovaly muzikál White Christmas z roku 1954, Cecil B. DeMille epos The Ten Commandments z roku 1956 a komedie Jerryho Lewise The Sad Sack (1957) a Visit to a Small Planet (1960). Griggs' prvním muzikálem byl film White Christmas (1954) s Bingem Crosbym a Fredem Astairem. The Bridges at Toko-Ri (1955) byl rozsáhlým válečným filmem. Jedním z Griggs' nejnáročnějších úkolů byl The Ten Commandments (1956). Byl vybrán, protože byl nejzkušenějším režisérem VistaVision fotografie v Paramountu. Pozdější kariéra a nominace na Oscara
Následovaly tři další nominace na Oscara za The Ten Commandments (1956), The Greatest Story Ever Told (1965) a In Harm's Way (1965). Byl také kameramanem George Stevensova biblického eposu The Greatest Story Ever Told z roku 1965 pro United Artists. Griggs získal nominace na Oscara za oba filmy. Tento hlavní kameraman vstoupil do filmového průmyslu přímo ze školy, podepsal smlouvu s Paramountem v roce 1924 a zůstal v tomto studiu až do roku 1969 (pravděpodobně rekord v délce působení v jednom studiu). Závěr kariéry
Během své pozdní kariéry jako kameraman Griggs pokračoval v práci na vizuálních efektech pro filmy jako Vertigo (1958), Paint Your Wagon (1969) a Airport (1970). Spolupracoval s Premingerem na jižanském dramatu Hurry, Sundown (1967) a byl druhým kameramanem pro Joshuův Loganův muzikál Paint Your Wagon (1969). Jeho posledním filmem byla komedie Bunny O'Hare z roku 1971 s Bette Davis a Ernestem Borgninem. Odešel do důchodu v roce 1971. Loyal Griggs zemřel 6. května 1978 ve věku 71 let.
Griggs postupoval od asistenta fotografa přes druhého kameramana až po kameramana pro procesní fotografii, než se stal hlavním kameramanem pro tři filmy z roku 1951: Crosswinds, Passage West a The Last Outpost. Byl kameramanem téměř 30 let, než postoupil na pozici hlavního kameramana, a svou hodnotu prokázal ziskem Oscara za kameru pro film Shane (1953), pouhé dva roky po svém povýšení na hlavního kameramana. Jako jeden z nejlepších procesních fotografů v oboru pomohl vytvořit spektakulární sekvenci zemětřesení pro film San Francisco (1936) a podílel se na technickém Oscaru za film Spawn of the North (1938). Úspěch s filmem Shane
Griggs získal Oscara za nejlepší kameru za western Shane z roku 1953. Griggs vyhrál Oscara za George Stevensův klasicky pojaté western Shane (1953) a poté natočil více než tucet velkých filmů v tomto desetiletí. Film Shane se stal jeho průlomovým dílem, které definovalo jeho kariéru jako jednoho z předních kameramanů Hollywoodu. Významné filmy padesátých let
Griggs' další filmy pro Paramount jako kameraman zahrnovaly muzikál White Christmas z roku 1954, Cecil B. DeMille epos The Ten Commandments z roku 1956 a komedie Jerryho Lewise The Sad Sack (1957) a Visit to a Small Planet (1960). Griggs' prvním muzikálem byl film White Christmas (1954) s Bingem Crosbym a Fredem Astairem. The Bridges at Toko-Ri (1955) byl rozsáhlým válečným filmem. Jedním z Griggs' nejnáročnějších úkolů byl The Ten Commandments (1956). Byl vybrán, protože byl nejzkušenějším režisérem VistaVision fotografie v Paramountu. Pozdější kariéra a nominace na Oscara
Následovaly tři další nominace na Oscara za The Ten Commandments (1956), The Greatest Story Ever Told (1965) a In Harm's Way (1965). Byl také kameramanem George Stevensova biblického eposu The Greatest Story Ever Told z roku 1965 pro United Artists. Griggs získal nominace na Oscara za oba filmy. Tento hlavní kameraman vstoupil do filmového průmyslu přímo ze školy, podepsal smlouvu s Paramountem v roce 1924 a zůstal v tomto studiu až do roku 1969 (pravděpodobně rekord v délce působení v jednom studiu). Závěr kariéry
Během své pozdní kariéry jako kameraman Griggs pokračoval v práci na vizuálních efektech pro filmy jako Vertigo (1958), Paint Your Wagon (1969) a Airport (1970). Spolupracoval s Premingerem na jižanském dramatu Hurry, Sundown (1967) a byl druhým kameramanem pro Joshuův Loganův muzikál Paint Your Wagon (1969). Jeho posledním filmem byla komedie Bunny O'Hare z roku 1971 s Bette Davis a Ernestem Borgninem. Odešel do důchodu v roce 1971. Loyal Griggs zemřel 6. května 1978 ve věku 71 let.
Loyal Griggs: Nejlepší filmy a seriály
Loyal Griggs: Filmy a pořady 51
Dodatečné informace
Narození:
15. 8. 1906
Úmrtí:
6. 5. 1978