Maxine Audley (29. dubna 1923 – 23. července 1992) byla anglická divadelní a filmová herečka, známá svým výrazným projevem a všestranným hereckým talentem. Narodila se v Londýně jako dcera Henryho Julia Hechta a Katherine Arkandy, koloraturní sopranistky. Vzdělání a počátky kariéry Audley studovala na Westonbirt School v Gloucestershire a následně se připravovala na hereckou dráhu na Tamara Daykharhanova School v New Yorku a London Mask Theatre School. Svůj profesionální divadelní debut uskutečnila v červenci 1940 v Open Air Theatre v epizodní roli v inscenaci Shakespearova Snu noci svatojánské. V letech 1940-1942 působila v repertoárových společnostech v Tonbridge, Maidenhead a Birminghamu. V Open Air Theatre vystupovala znovu v letech 1942 a 1943, kde ztvárnila role jako Nerissa v Kupci benátském a Hippolyta ve Snu noci svatojánské. Divadelní kariéra Po druhé světové válce Audley cestovala s divadelní společností Old Vic v inscenaci Arms and the Man a svůj debut v londýnském West Endu uskutečnila v muzikálu Carissima v roce 1948. V letech 1948-1949 působila v repertoárovém divadle Nottingham Playhouse. Následující rok se připojila ke společnosti tehdy známé jako Shakespeare Memorial Theatre, se kterou cestovala po Německu v rolích Goneril v Králi Learovi, Mariany v Míře za míru a Ursuly v Mnoho povyku pro nic. S touto společností spolupracovala po celou svou kariéru, znovu se k ní připojila v sezónách 1955 a 1957. V sezóně 1955 ztvárnila Lady Macduff v Macbethovi, výkon, který kritik Kenneth Tynan ocenil jako mající "výjimečnou sílu". V roce 1957 ztvárnila Tamoru v inscenaci Titus Andronicus, roli, kterou později označila za jednu ze svých nejoblíbenějších, spolu s Amandou v Private Lives a Blanche du Bois v Tramvaji do stanice Touha. V roce 1961 se Audley připojila ke společnosti Old Vic, kde vystupovala jako Konstance v Králi Janovi v Royal Lyceum Theatre a v Old Vic. O rok později účinkovala s Royal Shakespeare Company na Edinburském festivalu. V roce 1977 opět spolupracovala s Royal Shakespeare Company, kdy hrála Volumnii v Coriolanovi ve Stratfordu a v Aldwych Theatre. Filmová kariéra Maxine Audley se objevila ve více než 20 filmech. Její filmový debut přišel v roce 1948 v adaptaci románu Lva Tolstého Anna Karenina. Mezi její významné filmové role patří účinkování v The Barretts of Wimpole Street (1956), kde pracovala s režisérem Sidneym Franklinem. V roce 1957 se objevila ve dvou významných filmech: The Prince and the Showgirl režiséra Laurence Oliviera, kde ztvárnila Lady Sunningdale po boku Marilyn Monroe a samotného Oliviera, a v A King in New York Charlese Chaplina. Následující rok hrála roli Enid ve velkofilmu The Vikings (1958) s Kirkem Douglasem a Tony Curtisem, a také se objevila ve válečném dramatu Dunkirk. Zvláště pamětihodná byla její role matky hlavní hrdinky ve znepokojivém kultovním klasickém filmu Michaela Powella Peeping Tom (1960). Film pojednává o sériovém vrahovi, který zabíjí ženy a přitom používá přenosnou filmovou kameru k zaznamenání jejich výrazů hrůzy ve chvíli smrti. Ačkoli byl film při svém uvedení kritiky ostře odsouzen, což mělo negativní dopad na Powellovu režisérskou kariéru ve Spojeném království, později byl přehodnocen a dnes je považován za mistrovské dílo a předchůdce moderních slasherových filmů. Mezi její další významné filmy patří Our Man in Havana (1959) režiséra Carola Reeda, kde ztvárnila postavu Teresy, The Trials of Oscar Wilde (1960), kde hrála Adu Leverson, The Battle of the Villa Fiorita (1965), Here We Go Round the Mulberry Bush (1968), House of Cards (1968), Frankenstein Must Be Destroyed a Sinful Davey (oba 1969), The Looking Glass War (1970) a Running Scared (1972). Televizní a rozhlasová práce Maxine Audley také rozsáhle pracovala v britském rozhlase a byla oblíbená na britské divadelní scéně po více než 50 let. Její televizní vystoupení zahrnovala role v seriálech jako International Detective, Danger Man (1960) a The Edgar Wallace Mysteries (1961). V pozdější fázi kariéry se objevila v populárním kriminálním seriálu Prime Suspect (1991). Osobní život Audley byla čtyřikrát vdaná - za pianistu Leonarda Cassiniho, manažera společnosti Andrewa Broughtona, impresária Fredericka Granvilla (rozeného Manfreda Gottlieba), s nímž měla dceru Deborah Jane, a za skotského herce Lea Maguirea. Byla známá svou dokonalou dikcí a vynikajícím hereckým rozsahem v klasických hrách na jevišti, v televizi i v rozhlase. Její všestrannost a profesionalita z ní učinily jednu z nejvyhledávanějších charakterních hereček své generace. Maxine Audley zemřela v Londýně 23. července 1992 ve věku 69 let, zanechávajíc za sebou bohaté dědictví divadelních, filmových a televizních rolí, které demonstrovaly její mimořádný talent a všestrannost.