Lester Wilson

Lester Wilson (13. dubna 1942 – 14. února 1993) byl afroamerický tanečník, choreograf a herec narozený v New Yorku. Patřil mezi nejvýznamnější choreografy 70. a 80. let 20. století, jehož talent a umělecký přínos zůstaly částečně ve stínu jeho nejslavnějších projektů. Vzdělání a počátky kariéry Wilson studoval na prestižní Juilliard School, kde získal solidní taneční základy. Jeho profesionální kariéra začala v roce 1963, kdy ho legendární režisér Bob Fosse obsadil do broadwayské revivalové produkce muzikálu Pal Joey v New York City Center. Následně se objevil v dalších broadwayských produkcích včetně Anyone Can Whistle (1964) a Golden Boy (1964-1966), kde vystupoval po boku Sammyho Davise Jr. S tímto muzikálem později absolvoval i turné po Londýně, což mu otevřelo dveře k mezinárodním projektům. Mezinárodní úspěchy a choreografická kariéra Wilsonův talent brzy překročil hranice USA. V roce 1969 vytvořil choreografii pro show francouzské hudební hvězdy Johnnyho Hallydaye v pařížském Palais des Sports, kde vedl tým 24 tanečníků. Během své kariéry spolupracoval s mnoha významnými umělci včetně Diany Ross, Gladys Knight, Billyho Crystala, Lizy Minnelli a Ann-Margret, pro kterou vytvářel choreografie jejích velkolepých vystoupení v Las Vegas. Josephine Baker, která byla jeho blízkou přítelkyní, ho povzbuzovala k práci v Paříži, kde založil úspěšnou show "The Young Americans" s Lizou Minnelli a Johnnym Hallidayem. V roce 1968 vystupoval na Olympijském uměleckém festivalu v Mnichově, kde se stal prvním Američanem, který získal německý ekvivalent ceny Emmy. Filmová kariéra a Saturday Night Fever Wilsonův největší průlom přišel v roce 1977 s filmem Saturday Night Fever, kde jako hlavní choreograf trénoval Johna Travoltu. Tento film se stal kulturním fenoménem a definoval disco éru. Travolta později vzpomínal, jak mu Wilson předal to, co nazýval svým "hang time" a jak obohatil jeho tanec o afroamerický rytmus. Wilson byl podle mnoha zdrojů skutečným srdcem ikonických tanečních scén filmu, ačkoli plné uznání za svůj přínos často nedostával. Režisér John Badham ho přivedl k projektu poté, co původně zvažovali klasické choreografy jako Jacques d'Amboise z New York City Ballet nebo Judith Jamison z Alvin Ailey. Televizní a další filmová tvorba Wilson se objevil také jako herec v několika projektech. V roce 1975 hostoval v populárním seriálu Good Times jako záporná postava pana Gage, manažera supermarketu, který nechá zatknout Floridu a další protestující v epizodě "Florida's Protest". Jeho choreografický talent se projevil i v dalších filmech, včetně Hot Shots! (1991) a Hot Shots! Part Deux (1993), kde je uveden i jako herec. V roce 1992 vytvořil choreografii pro úspěšnou komedii Sister Act s Whoopi Goldberg. Za svou práci na televizní speciál ABC American Dance Honors byl v roce 1991 nominován na cenu Emmy. Broadwayská tvorba a odkaz Wilson se významně podílel i na broadwayských produkcích. Kromě svých hereckých rolí v 60. letech později vytvořil choreografii pro několik muzikálů, včetně Grind s Benem Vereenem. Jeho choreografický styl byl charakteristický svou energií, afroamerickými rytmickými prvky a schopností přizpůsobit se různým žánrům od disco po klasické muzikálové produkce. Lester Wilson zemřel 14. února 1993 v Los Angeles ve věku 50 let na srdeční infarkt způsobený komplikacemi spojenými s AIDS. Byl významným přispěvatelem do boje proti AIDS, zejména prostřednictvím choreografií vytvořených pro AIDS Project/L.A. Již v roce 1979, ve věku pouhých 37 let, podstoupil pětinásobný bypass. Přestože jeho jméno není tak známé jako jména některých jeho kolegů, jeho vliv na taneční a filmovou kulturu zůstává nesporný.