Robert Klein

Robert Klein, narozen 8. února 1942 v New Yorku, USA, je americký herec, komik a zpěvák, který se významně zapsal do historie americké stand-up komedie a filmového průmyslu. Počátky kariéry a vzdělání Klein vyrůstal v Bronxu v židovské rodině maďarských přistěhovalců. Během studia na chlapecké střední škole Dewitt Clinton High School byl členem doo-wopové skupiny Teen Tones, která vystupovala v televizní show The Original Amateur Hour. Ačkoliv původně plánoval studovat medicínu, rozhodl se pro studium herectví na Yale School of Drama. Po roce studia však školu opustil a vrátil se do New Yorku, kde začal budovat svou hereckou kariéru. Když se mu nedařilo získat role, pracoval jako náhradní učitel a začal vystupovat jako stand-up komik v klubech v Greenwich Village. Průlom v komedii Zásadní zlom v jeho kariéře přišel, když na doporučení spolužáka z Yale úspěšně absolvoval konkurz do slavného improvizačního divadla Second City v Chicagu. V roce 1965 byl obsazen do souboru společně s Fredem Willardem a Davidem Steinbergem. Dovednosti v improvizaci, které zde získal, se staly klíčovou součástí jeho komediálního stylu. Po návratu do New Yorku v roce 1966 získal malou roli v muzikálu The Apple Tree režírovaném Mikem Nicholsem a začal vystupovat v novém komediálním klubu Improv. Zde se seznámil s komikem Rodneym Dangerfieldem, který se stal jeho mentorem a představil ho manažerovi Jacku Rollinsovi. Kleinův velký průlom přišel v lednu 1968, kdy vystoupil v The Tonight Show s Johnnym Carsonem, což byl rozhodující odrazový můstek pro stand-up komiky. Filmová kariéra Klein debutoval ve filmu v roce 1970, kdy se objevil hned ve dvou snímcích - The Owl and the Pussycat po boku Barbry Streisand a The Landlord. V průběhu své kariéry se objevil v řadě významných filmů, včetně Hooper (1978), The Last Unicorn (1982), Radioland Murders (1994), Mixed Nuts (1994), One Fine Day (1996) s Michelle Pfeifferovou a Georgem Clooneym, Primary Colors (1998), The Safety of Objects (2001), Two Weeks Notice (2002) s Hugh Grantem a Sandrou Bullock, How to Lose a Guy in 10 Days (2003) s Kate Hudson a Matthewem McConaugheyem, Ira and Abby (2006) a Reign Over Me (2007) s Adamem Sandlerem. Televizní tvorba V roce 1970 moderoval letní varietní show Comedy Tonight na CBS. V letech 1975 a 1978 byl hostujícím moderátorem Saturday Night Live. V letech 1986-1988 měl vlastní talk show Robert Klein Time na USA Network. Významná byla jeho opakující se role "Big Al" Barkera v seriálu Sisters (NBC, 1991-1996), kde hrál románový zájem postavy Swoosie Kurtzové. Později se objevil v seriálech jako Duckman, Family Ties, The King of Queens a v novějších produkcích jako Law & Order: SVU (2009-2012), The Good Wife (2013-2014), Madam Secretary (2014) a Will & Grace (2018-2019). Divadelní úspěchy Klein se prosadil i na Broadwayi. V roce 1979 byl nominován na cenu Tony za nejlepšího herce v muzikálu za roli v Neil Simonově hudební komedii They're Playing Our Song. Získal uznání kritiky za své jevištní vystoupení ve hře Wendy Wassersteinové The Sisters Rosensweig (1993-1994), za které obdržel cenu Obie a Outer Circle Critics Award za vynikajícího herce ve hře. Stand-up komedie a nahrávky Klein je považován za jednoho z nejvlivnějších stand-up komiků, který spolu s Richardem Pryorem a Georgem Carlinem transformoval v 70. letech žánr stand-up komedie. Vydal čtyři komediální alba: A Child of the 50s (1973), Mind Over Matter (1974), New Teeth (1975) a Let's Not Make Love (1990). První dvě alba byla nominována na cenu Grammy za nejlepší komediální album. V roce 1973 vyprodal koncert v Carnegie Hall. Klein byl také prvním komikem, který vystoupil v živém koncertu na HBO v rámci průkopnické série "On Location". Celkem vytvořil pro HBO osm one-man show, přičemž za své speciály Child in his 50's (2001) a Unfair and Unbalanced (2010) získal dvě nominace na cenu Emmy. Odkaz a vliv Kleinův pozorovací humor a jeho generační pohled na kulturní milníky ovlivnily mnoho současných komiků, zejména Jerryho Seinfelda, který ho označil za "Beatles komedie". Mezi další komiky, kteří uvedli Kleina jako svůj komediální vzor, patří Bill Maher, Billy Crystal, Richard Lewis a Jay Leno. V roce 2016 byl o něm natočen dokumentární film Robert Klein Still Can't Stop His Leg pro televizní stanici Starz.