Jiří Vanýsek

Jiří Vanýsek, narozen 3. února 1944 v Brně, český filmový a televizní režisér. Dětství prožil v Hradci Králové, kde jeho otec Jan Vanýsek vedl oční kliniku a matka pracovala jako neuroložka. Léta dospívání strávil opět v Brně, kam se jeho rodina vrátila. V letech 1962-1967 studoval filmovou režii na FAMU v Praze pod vedením profesora Otakara Vávry. Začátky kariéry a politické překážky Po návratu do rodného Brna začal Vanýsek v roce 1968 pracovat jako televizní režisér v brněnském studiu Československé televize. Jeho slibně se rozvíjející kariéra byla však přerušena v roce 1972, kdy byla jeho filmová tvorba označena komunistickým režimem za politicky závadnou. Následoval nucený odchod z televize a přesun do divadla v Šumperku (1972-1974). Důvodem perzekuce byla nejen jeho tvorba, ale i fakt, že byl synem profesora Vanýska, který byl po roce 1968 perzekvován za údajný podpis dokumentu Dva tisíce slov. Ačkoliv se Jiří Vanýsek později do brněnského studia ČST vrátil, až do roku 1989 se jeho práce neobešla bez občasných zákazů činnosti. Významná filmová tvorba Mezi jeho nejvýznamnější díla patří hudební film Cesta, která vede nikam (1969), který natočil s československými rockery za pouhých deset dnů. Film představoval nové hudební skupiny, které se tehdy na obrazovce neobjevovaly, včetně Olympicu, Synkop 61, Prúdů a dalších. Ve snímku se poprvé před kamerou objevil tehdy ještě student JAMU Boleslav Polívka. Film měl být vysílán 20. července 1969, v den prvního přistání Američanů na Měsíci, ale byl stažen a v archivu zůstal 32 let. Do vysílání byl zařazen až po listopadu 1989. Televizní tvorba a pozdější kariéra Vanýsek je také známý svou prací na televizním cyklu Bakaláři (1972), kde spolupracoval s herci jako Jaroslava Kretschmerová a Jiří Krampol. V 80. letech natočil úspěšné televizní filmy Náledí (1982) a jeho volné pokračování Narozeniny (1984), kde obsadil Oldřicha Navrátila, Miroslava Donutila, Lenku Skopalovou a Jiřího Krampola. Tyto komedie se zabývaly manželskými nedorozuměními a vztahovými problémy. V roce 1991 režíroval historický dobrodružný film Černá fortuna, adaptaci pověsti odehrávající se v době třicetileté války. Příběh pojednává o dvou znesvářených bratrech, z nichž starší se snaží žít poctivě, zatímco mladší se spojí se švédským vojskem a zaútočí proti rodnému hrádku. Po sametové revoluci se Vanýsek věnoval i podnikatelským aktivitám (1991-1996), byl mimo jiné spolumajitelem Rádia Krokodýl. Od roku 1991 působí jako pedagog na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Vyučoval také na Filmové škole ve Zlíně. Během své kariéry prokázal odvahu při obsazování neznámých herců, například když prosadil Arnošta Goldflama do role po boku Miloše Kopeckého, navzdory odporu vedení. Jiří Vanýsek žije v Brně a má tři děti.