Barbora Kohoutková

Barbora Kohoutková, narozená 29. října 1978 v Praze, je česká herečka, tanečnice a primabalerína, která se proslavila na světových baletních scénách. Dětství a počátky kariéry Barbora Kohoutková projevovala od nejútlejšího dětství mimořádné pohybové nadání. Díky svému talentu se již jako dítě objevila před kamerou, kde ztvárnila několik dětských rolí v televizních seriálech a pohádkách. Její nejvýznamnější hereckou rolí z tohoto období bylo ztvárnění malé Ludmily Karasové v populárním seriálu Cirkus Humberto (1988), natočeném podle románu Eduarda Basse. Tento dvanáctidílný koprodukční česko-německý televizní seriál režiséra Františka Filipa vypráví příběh několika generací cirkusáckého rodu, přičemž Barbora ztvárnila postavu vnučky hlavního hrdiny, která se nakonec rozhodne pokračovat v rodinné tradici pod uměleckým jménem Ludmila Humberto. Studium a baletní úspěchy V deseti letech nastoupila na Taneční konzervatoř Praha, kde prokazovala mimořádné studijní i pohybové výsledky. Díky svému talentu a píli mohla studovat dva ročníky najednou a v roce 1996 současně maturovala i absolvovala. Během sedmiletého studia získala řadu prestižních ocenění na mezinárodních baletních soutěžích. V roce 1994 obdržela bronzovou medaili v Bordeaux, Zlatou medaili ze soutěže v Brně, Stříbrnou medaili z Varny a úspěšně se umístila také na Grand Prix v Paříži. O rok později získala Prix especes Lausanne, Zlatou medaili a Grand Prix v Helsinkách. V posledním roce studia (1996) pak přidala Zlatou medaili a Grand Prix New York. Televizní role Přestože se Barbora Kohoutková věnovala především baletu, v roce 1995 se objevila v televizním seriálu Když se slunci nedaří, kde ztvárnila roli Zuzky Kabátové, dívky bojující s anorexií. Seriál režírovaný Hynkem Bočanem se odehrává v nemocnici na malém městě a zaměřuje se na příběhy dětských pacientů a jejich lékařů. Barbora byla do role vybrána díky své éterické postavě, která dokonale odpovídala charakteru postavy. Později se objevila také v dokumentárním pořadu 13. komnata (2006). Mezinárodní baletní kariéra V pouhých sedmnácti letech získala Barbora Kohoutková angažmá jako první sólistka ve Finském národním baletu, kde působila šest let. V roce 2000 získala v Helsinkách ocenění Fazer Price a o dva roky později prestižní cenu Philip Morris Best Artist Award. V roce 2002, po hostování ve světové premiéře Raymondy, získala roční angažmá v Bavorském státním baletu. Následovalo roční působení v Bostonském baletu, kde za měsíc a půl odehrála se svým tanečním souborem 45 představení baletu Louskáček od P. I. Čajkovského. Na pozvání Johna Neumeiera pak nastoupila do čtyřletého angažmá v Hamburském baletu, kde působila do roku 2008. Během své kariéry ztvárnila Barbora Kohoutková širokou škálu klasických a neoklasických rolí, jako jsou Aurora ve Spící krasavici, Odetta/Odilie v Labutím jezeře, Giselle nebo Manon. Na helsinské scéně nastudovala role Taťány i Olgy v klasickém baletu Evžen Oněgin. V březnu 2008 vystoupila na scéně Státní opery v Praze v Labutím jezeře, kde vytvořila hlavní dvojroli Odetty-Odilie. Své poslední vystoupení v rámci hamburského angažmá absolvovala 13. července 2008 na XXXIV. ročníku Nijinsky-Gala, kde tančila závěrečný duet Taťány a Oněgina se svým spolužákem z konzervatoře, Jiřím Jelínkem. Pedagogická činnost Po ukončení aktivní taneční kariéry se Barbora Kohoutková věnuje pedagogické činnosti. Učila klasický tanec na Harvardově univerzitě v USA, v Tokijském baletu, ve Vídeňské státní opeře, ve švédském souboru Norrdans či na pražské Akademii múzických umění. Dodnes působí ve Finském národním baletu, na Pekingské taneční akademii a v Národním divadle v Praze. Své pedagogické dovednosti využila také na letních kurzech, například v letech 2008, 2009, 2010 a 2013 na pražských Masterclasses s Dariou Klimentovou. V posledních letech organizuje vlastní letní kurzy zaměřené na zdravý rozvoj tanečníka po psychické i fyzické stránce.