Bohumír Procházka

Bohumír Procházka, narozený 18. ledna 1940 v Libáni nedaleko Jičína, je český publicista, kulturní aktivista a loutkový herec. Pochází z dělnické komunistické rodiny, jeho otec Bohumír rozděloval lidi na soudruhy a reakcionáře. Po základní škole byl v roce 1954 poslán na Vojenskou školu Jana Žižky do Moravské Třebové, kde odmaturoval. Následně vystudoval elektrotechnickou fakultu na ČVUT v Praze. Profesní dráha a politické peripetie Během studií vstoupil z přesvědčení do KSČ. Po absolvování povinné vojenské služby se oženil s Hanou, s níž má syna a dceru. Začal učit na střední průmyslové škole v Jičíně. Se srpnovou okupací v roce 1968 nesouhlasil a při prověrkách v zaměstnání ji otevřeně odsoudil. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a přemístěn na odborné učiliště do Nové Paky. Po třech letech mu bylo zakázáno učit úplně a od té doby pracoval na okresní hygienické stanici. V roce 1989 spoluorganizoval účast jičínské nemocnice na generální stávce a založení Občanského fóra v Jičíně. Kulturní aktivity a publicistika Posledních téměř 30 let se Bohumír Procházka, přezdívaný Prochor, věnuje především kulturnímu dění na Jičínsku. V roce 1998 založil měsíčník Prochoroviny, ve kterém píše o kulturních a společenských událostech i vlastních zážitcích. Byl dlouholetým podporovatelem občanského sdružení Lodžie, které pečuje o zachování historické hodnoty areálu Valdštejnské lodžie v Sedličkách u Jičína a pořádá různé kulturní akce. Patří také k zakladatelům každoročního udílení Cen Jivínského Štefana, které představují ocenění za kulturní počin i za dlouhodobé zásluhy na území okresu Jičín. Divadlo na káře V důchodovém věku, konkrétně v roce 2018, založil Prochor své vlastní Divadlo na káře, které vzniklo jako pocta českému loutkaři Matěji Kopeckému. Ten jezdil dětem hrát své divadlo na voze taženém koníkem. Prochor používá upravenou trojkolku, na níž se běžně přepravuje a která se malou úpravou promění v divadelní scénu. Své divadlo charakterizuje slovy: "Dětem vždycky říkám, že já koníka v paneláku mít nemůžu a proto jezdím na své trojkolce. Vyrobil jsem si dřevěnou vrtulku a říkám jim, že když se roztočí, může moje kárka létat." S tímto kočovným divadlem vystupuje ve školách, na dětských táborech, festivalech a dalších kulturních akcích na Jičínsku i v širším okolí. Se svým představením o sv. Václavovi dokonce dojel až do slovenského partnerského města Martin pod Veľkou Fatrou. Veškerou scénografii a loutky si vyrábí sám ve své dílně ve sklepě panelákového domu. V repertoáru má několik her pro děti i dospělé, včetně zpracování židovských příběhů. Bohumír Procházka je příkladem člověka, který se i v pokročilém věku aktivně zapojuje do kulturního dění a svou činností obohacuje kulturní život regionu. Jeho krédo "Nekecat a makat" vystihuje jeho přístup k životu a práci. Mladé generaci vzkazuje, aby hodně četla a nebála se vyjádřit svůj názor tam, kde může něco změnit.