Chou Siao-sien

Chou Siao-sien (také známý jako Hou Hsiao-Hsien, čínsky pchin-jinem Hóu Xiàoxián, znaky 侯孝賢), narozen 8. dubna 1947 v Mej-sien v provincii Kuang-tung, je tchajwanský režisér, scenárista, producent a herec. Patří k nejvýznamnějším představitelům tchajwanské nové vlny a je považován za jednoho z nejdůležitějších filmových tvůrců světové kinematografie. Dětství a začátky kariéry Chou Siao-sien se narodil v pevninské Číně, ale jeho rodina byla nucena v roce 1948 opustit vlast kvůli probíhající občanské válce a přesídlit na Tchaj-wan. Zde vyrůstal na venkově v obci Feng-šan. Od roku 1969 studoval film na National Taiwan Arts Academy (dnešní National Taiwan University of Arts) v Tchaj-peji. Po dokončení studia v roce 1972 pracoval krátce jako obchodník, než se začal naplno věnovat filmové tvorbě. Spolu s dalšími režiséry, jako jsou Edward Yang a Tsai Ming Liang, se stal klíčovou postavou tchajwanské nové vlny, filmařského hnutí, které se zformovalo v 80. letech 20. století a získalo mezinárodní uznání. Filmový styl a tematické zaměření Filmy Chou Siao-siena se vyznačují specifickým stylem s omezeným pohybem kamery a dlouhými záběry, kde je kladen velký důraz na pozadí a krajinu, což podle režiséra přispívá k lepšímu zachycení reality. Na rozdíl od svého kolegy Edwarda Yanga, jehož příběhy se odehrávají ve velkoměstě, se Chou ve svých raných dílech soustředil více na tchajwanský venkov. Mnoho jeho filmů se zabývá historií Tchaj-wanu 20. století a otázkami národní a politické identity. Ve svých dílech často čerpá inspiraci z vlastního dětství a osobních zkušeností. Mezinárodní úspěchy a klíčová díla Mezinárodního uznání se Chou Siao-sien dočkal především díky filmu Město smutku (1989), za který získal Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách. Tento historický snímek zachycuje bouřlivé poválečné období, kdy se na Tchaj-wan uchýlil Kuomintang, a byl vůbec prvním tchajwanským filmem, který se zabýval Incidentem 28. února a začátky tzv. bílého teroru. Jeho desátý film The Puppetmaster (1993) sleduje život legendárního loutkaře Li Tien-lu a skrze jeho vyprávění nepřímo líčí období, kdy byl Tchaj-wan pod japonskou koloniální nadvládou (1895–1945). Tento snímek byl oceněn cenou poroty na festivalu v Cannes a cenou FIPRESCI. K dalším významným dílům patří Květy Šanghaje (1998), které se vyznačují absencí střihů a divadelním pojetím, Millennium Mambo (2001) a Tři časy (2005), v němž režisér vypráví tři příběhy ve třech různých časových obdobích (1966, 1911 a 2005). V hlavní roli filmu Tři časy se představila herečka Shu Qi, která za svůj výkon získala cenu Golden Horse. V roce 2015 natočil Chou Siao-sien film Assassin, který patří k žánru wu-sia (východoasijský epos bojového umění s prvky fantasy). Film vznikl na základě povídky Nie Jin-niang spisovatele Pchej Singa z období dynastie Tchang. Za tento snímek režisér získal cenu za nejlepší režii na festivalu v Cannes. Význam a odkaz Chou Siao-sien je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů tchajwanské nové vlny a jeho filmy se staly poznávacím znakem této filmařské skupiny. Jeho dílo je ceněno pro svou vizuální poetiku, důraz na historii a identitu Tchaj-wanu a jedinečný filmový jazyk. V anketě kritiků byl dokonce zvolen "Režisérem dekády" pro 90. léta 20. století. Jeho filmy pravidelně figurují na seznamech nejlepších děl světové kinematografie a jsou předmětem studia na filmových školách po celém světě. Mezi jeho další významná díla patří Čas žít a čas zemřít (1985), Prach ve větru (1986), Dcera Nilu (1987), Good Men, Good Women (1995), Sbohem, jihu, sbohem (1996), Café Lumière (2003) a Let červeného balónku (2007).