Antonín Kasper

Antonín Kasper, narozen 5. prosince 1962 v Praze, byl český dětský herec a později úspěšný plochodrážní závodník. Pocházel ze sportovní rodiny - jeho otec, Antonín Kasper starší, byl vynikajícím plochodrážním jezdcem, což předurčilo i synovu budoucí kariéru. Filmová kariéra Antonín Kasper se na filmovém plátně objevil ve dvou snímcích na počátku 70. let. Jeho první hereckou příležitostí byl dětský film My tři a pes z Pětipes (1972) režiséra Oty Kovala. K natáčení se dostal náhodou, když režisér potkal jeho otce na ulici a malý Antonín ho zaujal svým vzhledem - byl zrzavý a měl na sobě džínové sako s malými kapsičkami. Prvním snímkem, ve kterém se objevil, byl film My tři a pes z Pětipes. Jak k tomu vůbec došlo či co točení obnášelo, podal jeho tatínek následovně: "Potkal jsem toho člověka, který ten film dělal, na ulici. Jmenoval se tuším Koval (pozn. - režisér) Povídali jsme si, Tonda byl malej a ten Koval mezi řečí prohodil - ten kluk by byl bezvadnej do barvy. Co to plácá, povídám si? Toník měl na sobě džínové sako s malými kapsičkami vpředu a byl zrzavej. Proto se mu to líbilo, pozval nás na zkoušku, že natáčí film a jeho postavička by se mu tam hodila". V tomto prázdninovém příběhu o dobrodružství pražského chlapce Tondy, který tráví prázdniny na venkově, režisér Ota Koval svěřil malému Tondovi roli jednoho z vesnických chlapců Standy. Rok po dokončení filmu byl Tonda obsazen i do snímku Karla Kachyni Vlak do stanice nebe. V příběhu z druhé světové války hrál postavu Zrzka. Tímto vysoce ceněným filmem se se světem biografu jednou provždy rozloučil. Film Vlak do stanice nebe (1972) vypráví příběh malé holčičky, která je během druhé světové války poslána z Prahy ohrožované nálety do horské vesničky v Beskydech, kde ji okouzlí tamější úzkokolejná lesní železnice. Sportovní kariéra Po krátkém působení ve filmu se Antonín Kasper vydal ve stopách svého otce a stal se plochodrážním závodníkem. Antonín Kasper mladší se zapsal do historie české ploché dráhy jako důstojný následovník svého otce, či spíše - jako jeden z nejlepších československých, potažmo českých, jezdců všech dob. V naprosté stručnosti a jen pro dokreslení, kam mohou životní osudy zavést nadějného dětského herce - rok 1982 - mistr Evropy juniorů (prakticky juniorský mistr světa, pouze název se změnil za několik let), 1986 - bronzový na MS dvojic (s R. Matouškem), 1991 - dokázal vyválčit Zlatou Přilbu v Pardubicích, čímž navázal na svého otce, 1999 - česká reprezentace byla stříbrná na MS družstev, Antonínův výkon hrál klíčovou roli. Dlouhá léta bojoval mezi světovou elitou v seriálu GP. Mistrovských titulů z naší vlasti má Kasper na kontě na 36, ať již individuálních, nebo s družstvem RH Praha, později Olympu. "Když jsem začal jezdit v Anglii, tak jsem se mu ztratil, ale zase se postavil na vlastní nohy," říkal Antonín o svých začátcích. Poprvé o sobě dal vědět v roce 1981, když ve Slaném získal stříbro z mistrovství světa juniorů. "Ale v podstatě šlo o mistrovství světa, protože na evropském šampionátu závodili nejlepší američtí junioři a Toníka předstihl jen Shaw Moran právě z USA," vysvětloval jeho otec. Antonín Kasper mladší se do historie nakonec měl zapsat jako jeden z nejlepších československých, potažmo českých, plochodrážních jezdců všech dob. Byl mimo jiné bronzový na mistrovství světa dvojic v roce 1986, v roce 1991 vybojoval již výše zmíněnou Zlatou přilbu v Pardubicích, v roce 1999 byl členem reprezentace, která skončila stříbrná na mistrovství světa družstev, a právě jeho výkon v tom hrál klíčovou roli. Závěr života Aktivní kariéru ukončil v roce 2002. O čtyři roky později jej však porazil soupeř, který nikdy "nehraje fér". Rakovina sebrala děvčatům Gabriele a Denise tatínka, manželce Ivetě chotě. Na počátku roku 2006 Antonína Kaspera začala bolet záda a ukázalo se, že příčinou je zhoubný nádor na ledvině. Postižený orgán mu sice odebrali, zachránit jej ale nedokázali. Někdejší špičkový závodník svůj boj se zákeřnou nemocí prohrál v motolské nemocnici dne 30. července 2006 ve věku pouhých čtyřiceti tří let. V Břevnovském klášteře se za něj sloužila mše, pak byl již bez obřadu pohřben v Praze na Hanspaulce. Zůstala po něm manželka Iveta a dvě dcery, Denisa a Gabriela. Na stadionu v polském Hnězdně, za které dlouhá léta závodil, mu v roce 2007 odhalili pomník.