Bohuslav Maršík

Bohuslav Maršík (11. června 1937 Praha – 28. května 2021) byl český operní pěvec – basista, který se proslavil především jako dlouholetý sólista Opery Národního divadla v Praze. Počátky kariéry Bohuslav Maršík začínal svou profesionální dráhu poněkud netradičně. Původně pracoval jako poštovní úředník a ke zpěvu se dostal až během základní vojenské služby. Teprve poté se rozhodl věnovat se hudbě profesionálně. Absolvoval pražskou konzervatoř u profesorů Jana Berlíka a Teodora Šrubaře. Svou sólovou pěveckou kariéru zahájil v roce 1965 v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, kde během osmiletého působení vytvořil pod vedením dirigenta Rudolfa Vašaty na sedmdesát rolí v širokém rozpětí od partů basbarytonových až po basso profondo. Národní divadlo a vrchol kariéry Od roku 1974 se stal sólistou Opery Národního divadla v Praze, kde působil až do roku 2010. Během své dlouhé a úspěšné kariéry ztvárnil celkem 118 sólových operních a 6 operetních rolí. Proslavil se především jako interpret komických úloh, v českých operách od Kecala ve Smetanově Prodané nevěstě přes Mumlala v jeho Dvou vdovách po Purkrabího ve Dvořákově Jakobínovi. Ve světových operách exceloval jako Beckmesser ve Wagnerových Mistrech pěvcích norimberských nebo Don Bartolo v Rossiniho Lazebníkovi sevillském. Stejně tak ztvárňoval vážnější postavy – Vodníka v Rusalce, Varlaama v Musorgského Borisi Godunovovi nebo Kněze v Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče. V Mozartově Donu Giovannim zpíval Leporella, Masetta i Komtura. Filmová a televizní tvorba Ačkoliv byl Bohuslav Maršík primárně operním pěvcem, objevil se i v několika filmových a televizních produkcích. V roce 1968 ztvárnil roli tlustého Němce v bazaru, což byla jedna z jeho mála filmových rolí. Kromě toho účinkoval v televizních záznamech oper, kde v roce 1967 ztvárnil roli Kuna v opeře Čarostřelec a v roce 1967 vystupoval v operních rolích Carmen/Escamillo/Zuniga. V roce 1989 alternoval roli Beneše Beneše v inscenaci Dalibora. Pedagogická činnost a zahraniční působení Bohuslav Maršík se věnoval také pedagogické činnosti. V letech 1988–1993 působil jako učitel operního herectví na pražské státní konzervatoři a v letech 1998–1999 na Pěvecké konzervatoři Praha. Jako učitel základů herectví působil také na soukromé Škole hudby a zpěvu Jiřiny Markové. Kromě domácích scén vystupoval i na zahraničních operních scénách a koncertních pódiích v Německu, Itálii, Španělsku, Francii, Řecku, Rakousku, Dánsku či Japonsku, kde úspěšně reprezentoval českou operní školu.