Klaudie Ferbrová

Klaudie Ferbrová, narozená 10. října 1888 v Táboře, Čechy, Rakousko-Uhersko (nyní Česká republika), byla československá herečka, jejíž filmová kariéra spadá do období 60. let 20. století. Filmová kariéra Klaudie Ferbrová patřila mezi méně známé československé herečky, které se objevily v několika významných filmech 60. let. Její nejznámější role přišla v roce 1966, kdy se objevila v detektivním snímku Nahá pastýřka režiséra Jaroslava Macha. Film vypráví příběh odehrávající se na zámku Ronov (natáčeno na zámku Orlík), kde dochází k vraždě správkyně uměleckých sbírek a pátrání po zmizelém obrazu Nahá pastýřka od slavného malíře Fragonarda. V tomto černobílém snímku, který kombinuje detektivní zápletku s lehkým komediálním laděním, se Ferbrová objevila po boku takových hereckých osobností jako byli Karel Höger, Jiřina Petrovická, Vladimír Menšík, Bohumil Šmída, Jan Skopeček, Martin Růžek a Luděk Munzar. Další filmografie Kromě Nahé pastýřky se Klaudie Ferbrová objevila také ve filmu Jarní vody (Spring Waters) z roku 1968, který režíroval Václav Krška. Tento snímek byl adaptací románu ruského spisovatele a dramatika Ivana Sergejeviče Turgeněva z roku 1871. Film vypráví příběh mladého Dimitrije P. Sanina, který kvůli svým ambicím promarní vztah s milující dívkou. V hlavní roli se představil Vít Olmer, který byl tímto filmem potvrzen jako dobový romantický idol. Jarní vody byly zároveň posledním dílem klasického režiséra Václava Kršky a do kin vstoupily 30. srpna 1968, tedy krátce po sovětské invazi do Československa. Raná tvorba Třetím známým filmem, ve kterém Klaudie Ferbrová účinkovala, byl Den, kdy rozkvetl strom (The Day the Tree Blooms) z roku 1961. O tomto filmu se bohužel nedochovalo mnoho informací, což naznačuje, že šlo pravděpodobně o méně významný snímek v kontextu československé kinematografie. Ferbrová v něm pravděpodobně ztvárnila vedlejší roli, podobně jako v jejích dalších filmech. Odkaz Ačkoliv Klaudie Ferbrová nepatřila mezi přední hvězdy československého filmu, její účast ve třech filmech během 60. let, včetně dnes již klasického detektivního snímku Nahá pastýřka, ji řadí mezi charakterní herečky, které přispěly k bohaté tradici československé kinematografie. Její herecká kariéra spadá do významného období československého filmu, které předcházelo a částečně se překrývalo s nástupem československé nové vlny, jednoho z umělecky nejvýznamnějších trendů v historii československé kinematografie.