Jaromír Petřík

Jaromír Petřík se narodil 22. listopadu 1931 v Třebověticích u Jičína a zemřel 29. ledna 2007 v Praze. Byl český tanečník, choreograf a baletní mistr, který se příležitostně objevil i ve filmech. Baletní kariéra a přechod k filmu Po vystudování gymnázia se původně chtěl věnovat jazykům, ale vystupoval také v amatérském souboru Pražská zpěvohra, kde si ho všiml Luboš Ogoun a doporučil ho šéfovi baletního souboru Národního divadla Sašovi Machovovi. Na počátku divadelní sezony 1949/1950 byl angažován do Baletu Národního divadla, kde už 14. září 1950 tančil svou první sólovou roli Parise v Romeovi a Julii. Díky své píli i přes pozdní začátek baletní průpravy získal pozici sólisty, kterou v roce 1957 potvrdil i nově zvolený šéf Baletu Národního divadla Jiří Němeček starší. Filmová tvorba Jaromír Petřík se ve filmu objevil pouze sporadicky, především v 60. letech. Byl známý ze tří filmů: Prague Nights (1969), Kdyby tisíc klarinetu (1965) a The Last Rose from Casanova (1966). V těchto snímcích využíval své taneční dovednosti, kdy v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů vystupoval jako tanečník. V povídkovém filmu Prague Nights z roku 1968 hrál roli lokaje. Pozdější kariéra a ocenění V letech 1969 až 1974 vyučoval na Pražské konzervatoři sólový tanec a v Národním divadle působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1987. V roce 1999 obdržel prestižní Cenu Thálie za celoživotní umělecké mistrovství v kategorii balet a pantomima. Jeho manželkou byla tanečnice Eliška Boňková.