Zdeněk Kubeček

Zdeněk Kubeček, narozen 11. listopadu 1930 v Chustu na Ukrajině, zemřel 21. ledna 2006 v Brně, byl významným českým televizním a filmovým režisérem, který zanechal výraznou stopu v československé kinematografii druhé poloviny 20. století. Vzdělání a začátky kariéry Zdeněk Kubeček původně vystudoval ČVUT, následně absolvoval režii na FAMU. Po studiích nastoupil do Československé televize, kde začínal jako asistent režie Antonína Moskalyka. V polovině 60. let se dostal k vlastní režijní činnosti. Původně točil krátké filmy a dokumenty, pro televizi režíroval také záznamy divadelních představení. Jeho snaha o moderní pojetí televizního záznamu se však minula účinkem při realizaci divadelního představení Král Ubu v roce 1968. Televizní tvorba 60. a 70. let Kubečkovými prvotinami v oblasti televizních inscenací byla detektivní dramata Měsíc s dýmkou (1966) a Podivný konec léta (1967). Měsíc s dýmkou vznikl podle scénáře Hany Proškové, s Václavem Voskou jako Horácem a Jiřím Holým jako Vašátkem. V 70. letech se Kubeček etabloval jako zkušený televizní režisér. V roce 1973 natočil pro Československou televizi kriminální film Bláznova smrt podle stejnojmenného detektivního románu Václava Erbena z roku 1967. Hlavní postavu kapitána Exnera ztvárnil Petr Kostka. Film natočil ve vynikajícím obsazení. Staré rodiče Krempovi ztvárnili Jiřina Štěpničková a Jaroslav Marvan. Ve filmu se objevili také mladičký Jiří Lábus či Regina Rázlová. Exnerovu pravou ruku, poručíka Beránka, si zahrál František Němec. Spolupráce se scenáristy V polovině 70. let spolupracoval Kubeček se scenáristou Jiřím S. Kupkou, pro kterého režíroval několik televizních inscenací. V roce 1976 natočil televizní inscenace Bílá růže a Z nocí požárů. V roce 1983 režíroval historický televizní film Tisíc mil pro tatřičku, který popisuje události v automobilce Tatra v prvních letech po vzniku samostatného Československa, konkrétně v období 1919-1924. Režie filmu Tisíc mil pro tatřičku se zhostil po zkušenostech se seriálem Velitel. Propagandistická tvorba a vrchol kariéry Vedle adaptací klasických literárních předloh točil Kubeček i scénáře současných autorů, například Mapu zámořských objevů (1979) podle scénáře Jiřího Hubače. Zcela jiné pojetí měl propagandistický televizní seriál Velitel (1981) ze života československé socialistické armády, dnes právem zapomenutý. Velitel byl československý dramatický televizní seriál z vojenského prostředí vzniklý v produkci Československé televize z roku 1981. Divák v něm sleduje osudy dvou kamarádů, Petra Lipy a Zdeňka Horáka, kteří studují vojenskou vysokou školu. Po závěrečných zkouškách oba vstupují do strany a pracují v armádě, kde plní důležité a náročné úkoly. Jejich soukromé životy se odvíjejí od jejich práce. Manželství se rozpadávají, lásky chladnou, pracovní morálka klesá a přicházejí problémy. Vrcholem televizní tvorby Zdeňka Kubečka je televizní inscenace Jako kníže Rohan (1983) podle předlohy K. V. Raise, v níž exceloval Vladimír Menšík. Kubečkovou poslední televizní prací je inscenace Trezor (1989), v níž opět spojil prvky krimi a rodinného dramatu. Jako kníže Rohan vypráví o tragickém osudu Špáty (ve skvělém podání Vladimíra Menšíka), který jako chudý podruh nečekaně zdědil patnáct tisíc zlatých. Je přesvědčen, že z kapitálu je zajištěn na celý život, že bude žít "jako kníže Rohan". Podléhá své pyšné matce a podceňuje dobrou a skromnou ženu, koupí na venkově dva domy, v hospodě hostí podlézavé sousedy - snaží se žít jako bohatý člověk. Na úspěchu oblíbené inscenace z roku 1983 se vedle skvělých hereckých výkonů podílel i významný televizní kameraman Eduard Landisch. Závěr kariéry a odkaz Jeho poslední televizní inscenace Trezor z roku 1989 je kriminální příběh, který vypráví o pátrání po vzácné sbírce známek, která záhadným způsobem zmizela z bytu majitele, aniž došlo k poškození zámku či jiným důkazům násilného vniknutí. Děj se odvíjí ve dvou rovinách: ve světě sběratelů - filatelistů, s nímž vyšetřování přijde do úzkého kontaktu, a pak v kruhu rodiny, jejíž soužití je poznamenáno otcovým "koníčkem", který již dávno přestal být jen záležitostí sběratele samého. Kromě napětí přináší původní televizní inscenace i zajímavý portrét člověka, který propadl filatelii jako své největší vášni. Po odchodu do důchodu Zdeněk Kubeček působil jako pedagog na FAMU. Zemřel po dlouhé nemoci v Praze 21. ledna 2006. Zdeněk Kubeček patří mezi významné české televizní režiséry, jehož tvorba zahrnovala především televizní inscenace a filmy. Přestože některá jeho díla byla poznamenána dobovou ideologií, zanechal po sobě i několik umělecky hodnotných děl, která dodnes patří do zlatého fondu české televizní tvorby.